Spor o spojovací čárku aneb Blíženec versus Vodnář
Rudolf Starý © revue PROSTOR březen 1991, ročník IV., č.15 Ukázky (c) : Urana-Prométhea lze sice přikovat ke skále a nechat mu klovat játra, tak jako kdysi bylo možné nechat napíchnout Jánošíka na ocelový zobec do krajiny jater při jeho popravě, ale žádné sebevětší utrpení nezlomí jeho odhodlání revoltovat vždy znovu, bez ohledu na to, kdo je utiskovatelem, a je-li jím vůbec. Tradičním vládcem Vodnáře je, jak známo, Saturn. A tohoto Saturna si slovenský Zbojník promítá ihned do toho, ihned do onoho nositele. Je třeba říci, že Češi jako nositelé Saturna nejsou právě ti nejvhodnější, zvláště vezeme-li v úvahu typické české vlastnosti, o nichž jsme mluvili na počátku. Proto vzpoura proti českému Saturnovi vyznívá vždy tak trochu bizarně. ..... Drama, které se odehrálo ve Federálním shromáždění při projednávání nového názvu státu, přivedlo na scénu obě hlavní postavy, známé již z předcházejícího dějství této hry: českého Šibala a slovenského Zbojníka – Blížence a Vodnáře. Vodnář – to je vzpoura a zápas o nezávislost, snaha odtrhnout se a osamostatnit se, Blíženec – to je touha uchovat nerozlučný vztah mezi dvěma rodnými bratry. První dějství mělo skončit zamýšleným kompromisem, kterým český Polydeukés chtěl uspokojit požadavky slovenského Kastóra. Použil k tomu zbraně, která patří k nejosvědčenějším: osudový národnostní problém dokázal hbitě převést na lingvistickou rovinu a zde demonstroval zkoprnělému Kastórovi, že spor mezi nimi je zcela nicotný, neboť jde pouze o otázku „jazykových zvyklostí“. Stačilo ovšem, aby se Kastór probral z tohoto lingvistického snu, a nemohlo mu uniknout, že Polydeukés, ten starý Šibal, milující slovní hříčky a vtipy, ho opět, jako již tolikrát, „přešibačil“. Tentokrát mu to však, jak se zdá, neprojde. .... 1.4.1990 Celý článek |