pastel (c) LA-Neptunica

Moře hudby v české duši

Bedřich Smetana (2. 3. 1824 - 12. 5. 1884)

(c) M. Lenka Adamová, kniha Astromedailonky 2021

Bedřich Smetana byl mimořádný umělec nejen svým dílem, ale i svým osudem. V jeho životě byla jen krátká období nezkalené bezstarostnosti.  Čím více jej osud tiskl, tím více jakoby se mu vzpíral svou tvorbou. Patřil ke generaci umělců Národního divadla, jež ve vytvoření národního umění spatřovala nejvyšší metu svého snažení. 
V textu se zamyslím jen nad několika situacemi a povahovými rysy skladatele a  spojím to s lehkým náhledem do jeho horoskopu.  Z životních událostí si více všimnu jeho dětství, jeho nemoci, a úspěchu opery Prodaná nevěsta. A mějme na paměti, že život jedince, ať už se jedná o sklony, vlohy, události, nemoci atd. je v horoskopu nanejvýš jen naznačen.

Bedřich Smetana, nar. 2. 3. 1824, 10:00 LMT (8:55 UT), Litomyšl, CZ. Data: astro.com, RR-B. Domy Koch.

---

Viz též horoskop astro.com či na Najdi.se

Hudba, hlavně hudba

Smetanovým znamením narození – tj. kde má Slunce - jsou Ryby. Má zde nejen Slunce, ale též druhé světlo, Lunu. Slunce symbolizuje sebevědomí, Já, také seberealizaci a obecně tvůrčí schopnosti. Luna symbolizuje citové založení, „duši“, vztah k rodině, rodné krajině, minulosti. Ryby – toť vyjádření vší spontánně plynoucí imaginace (ať už vniká pod vlivem čehokoli), hluboké citovosti. Ze všech znamení právě Ryby nejvíce rezonují s hudbou. Nejen voda jako skutečný živel, ale také niterná voda Ryb v nás nejlépe nese zvuk. I kdyby člověk nemohl rozvíjet své hudební vlohy, byl by se zdůrazněným znamením Ryb citlivý přinejmenším na zvuky. Archetyp Ryb nemusí znamenat jen umění, ale také spiritualitu a leccos dalšího.  Život nás vede k určitému naplnění. U Smetany to byla hudba. Vlny hudby zaměstnávaly jeho mysl (Slunce) i duši (Luna).  Rybám vládne Neptun. Ten je u Smetany v Kozorohu. Ve znamení, jež dává „mantinely“. Umožňuje tvarovat příboj tónů. V interpretační i skladatelské práci. Vedle Neptuna je v Kozorohu dobově též Uran – symbol individuality, jež si razí svou vlastní cestu.
 

Tanec, citovost… a to další

S Rybami, v nichž má Slunce a Lunu, také souvisí vířivý pohyb – v kultuře je to zejména tanec. Smetana náruživě rád tančil, zejména v mládí. Miloval  lidové tance (objevují se jako téma v jeho Českých tancích). Souzněl s citovým rázem české mentality – jeho zpěvností a citovou škálou (což se objevuje v charakteristice operních postav). Citově na něj působila příroda. Rád pobýval na venkově. Také partnerské vztahy byly prodchnuté jeho hlubokým citem.  První manželství přineslo však později bolest. Z narozených čtyř dítek dvě milované dcerušky zemřely. A zemřela i jeho milovaná choť. Miloval i svou druhou ženu, která ho v tvorbě jednoznačně podporovala. Leč v intimní sféře byl Smetana dost náruživý. Měl milostné pletky v mládí i později. Mars ve Vahách a v 5. domě napovídá, že se avantýry odehrávaly kolem umělecké scény.

Skladatel tak český!

Smetana má v horoskopu ascendent v Blížencích (v autobiografickém záznamu Smetana zmiňuje, že se narodil o 10. hodině).  Je příznačné, že skladatel, který chtěl svou hudbou co nejlépe prospět českému národu, má začátek svého horoskopu ve stejném znamení, jako je začátek pozdějšího horoskopu české mentality z r. 1918. Smetana vycítil (podobně jako J. K. Tyl ve svých nejznámějších hrách) to, co v kořenech české mentality „pracovalo“ k porodu v pozdějším osamostatnění se českého národa. Blíženci jsou znamením, jež svými charakteristikami nejlépe vystihuje českou povahu. K charakteristikám znamení Blíženců patří kromě inteligence, výmluvnosti, všestrannosti, šikovnosti, či mazanosti také hudebnost. Zejména interpretační hudebnost.  Jak slyšíme v úsloví: Co Čech, to muzikant. Smetana se se svým úkolem pracovat pro národ identifikoval již v mládí.  A začalo to u něj skutečně muzicírováním.

Geniální dítko

Smetana se narodil v Litomyšli do rodiny panského sládka. Zahrady, městské trhy, veselá chasa, příroda a velká rodina – to byly silné dojmy z raného dětství. Otci se v té době dařilo a mimo své práce pěstoval komorní hudbu se svými přáteli.  Hudební produkce malého Bedřicha okouzlovaly. Dostal housličky a neúnavně zkoušel hrát.  Trochu se v tom podobal malému Mozartovi. Smetanův otec se však věnoval talentu syna jen laicky. Přesto již pětiletý Smetana překvapil otce dárkem k svátku: v kvartetu si sedl na jeho místo a obtížný part zahrál k úžasu všech.   Poté se otec rozhodl zajistit synovi soustavné hudební vzdělání. Přibyla hra na klavír. Již do roka na něm synek dokázal svými prstíky bravurně hrát. Sotva šestiletý koncertoval na litomyšlské akademii. Začal skládat drobná dílka. Získával  pověst „zázračného dítěte“.
Horoskopu Smetany vládne planeta Merkur. Ten stojí ve Vodnáři. Merkur, který mimo jiné symbolizuje školní věk, ve Vodnáři získává výjimečnost. Někdy urychlený vývoj, brzké nadání.  Krom toho je Merkur u Smetany v 10. domě, který spojujeme s působením na veřejnost. Chlapec vystřelil jako raketa. Tím spíše, že je Merkur v jeho horoskopu má „akcelerátor“. Představuje ho Mars, symbol aktivity. Mars a Merkur jsou harmonicky spojeny (trigon), přičemž Mars stojí v uměnímilovném znamení Vah!  Jsou tu ale nějaká ale.

Překážky a brzdy mladých let

Smetana na ně narazí  ve školní výuce (Merkur). Do školy vstoupil již v pěti letech, a byl zpočátku „první výborný“. Ale jeho zájem o školu brzy upadal. Tehdejší „biflení“ ho nudilo. I po přestěhování rodiny do Jindřichova Hradce v jeho sedmi letech to bylo se školou všelijaké. Na „nižším“ gymnáziu hradeckém dokonce dostal samé nedostatečné…  Následovala další škola v Havlíčkově – tehdy Německém – Brodu. I zde se biflovalo a dřelo, chování učitelů bylo však přátelské, studentský život svobodnější. Zde se Smetana setkal s Havlíčkem Borovským, který se stal jeho kamarádem a vzorem pro své národní postoje a prosazování české mluvy.  Po třech letech uprosil Smetana otce, aby mohl pokračovat ve studiích v Praze, kam odešli jeho přátelé. Praha se mu jevila středobod české kultury. Seznámil se zde se skladatelem Franzem Lisztem, který se stal jeho celoživotním přítelem. Řádného studia však Smetana v Praze zanechal a žil jen hudbou. To byl pro otce šok. Přesto na přímluvy umožnil Smetanovi ve studiu pokračovat, tentokrát v Plzni. Po dokončení gymnázia se Smetana definitivně rozhodl pro hudbu. Rodiče nesouhlasili, a protože zchudli, nemohli ho podporovat. Smetana neoblomně vyrazil do Prahy jen s trochou peněz, byť zde zprvu téměř zmíral hlady.
 

Nesmlouvavá vize

V horoskopu Smetany vidíme obrovsky silnou konstelaci. Je to zcela přesná kvadratura mezi Plutem a Jupiterem.  Jupiter je v znamení Raka. Znamení, jež souvisí s domovem, domovinou, rodným prostředím, rodnou krajinou, národním svérázem apod. Jupiter – v Řecku je to bůh Zeus – symbolizuje ve své „usměvavé“, přející podobě hledání smyslu života, celkovou vizi, rozhled, celkové souvislosti, široký záběr, otevřenost vůči lidem a světu, koncepční přístup, estetické či světonázorové ideje atd. To vše spojuje Smetana s rodnou (Rak) českou kulturou. Pluto v přesném aspektu dává jeho cílům a směřování obrovskou energii k probojovávání svých idejí a tvorby, k zápasu o uznání. Poblíž Pluta je v horoskopu Luna v Rybách. A tak může tu obrovskou energii uplatnit prostřednictvím hudby. Jeho skladatelská tvorba je rozsáhlá a pro českou kulturu zásadní. Operní, symfonická, komorní… Jedinečným způsobem spojil českou citovost a melodičnost s podněty z evropského vývoje hudby (novoromantismus, Beethoven, Mozart, Wagner, Liszt…).  Některými skladbami předstihl vývoj hudby.  Ale  jak se říká – doma nebyl prorokem.
 

Práce a spory

Nejprve z existenčních důvodů působil Smetana v cizině (Göteborg). Teprve po uvolnění politických a společenských poměrů v Čechách po roce 1860 se vrací do Prahy. Mnohostranně se tu zapojil do kulturního a společenského života. Působil jako hudební pedagog, kritik, první kapelník  Prozatimního divadla ad. Dostával se do závažných, ostrých sporů o svou tvorbu, vize, působení.  V čím dál hrubších výpadech proti němu se ukázaly horší rysy české mentality. Také existenční podmínky byly pro Smetanu těžké. Byl sice duší romantik (světla v Rybách), ale byl naštěstí také silný jako „z křemene“, jak se o něm vyjádřil Neruda.  To je přínosný vliv trigonů Saturna do 8. domu. Ostré střety i schopnost nepovolit naznačuje aspekt Pluta v Beranu v kvadratuře k Jupiteru. Nepříjemnosti vůči jeho ctižádosti (s níž konal ve prospěch vlasti) signalizuje i Černá Luna (Lilith) na MC. S protivenstvími, jež mu vytvářeli odpůrci, se dokázal vyrovnat. Avšak zásadní překážkou se stal jeho zdravotní stav.
 

Tajemství hluchoty a smrti

Ve svých padesáti letech v roce 1874 zcela ohluchl a musel se vzdát kariéry dirigenta i operního ředitele. Jeho depresi a melancholii si možná nedovedeme představit.  Přesto dál komponoval, což mu umožnila přebohatá vnitřní hudební paměť, představivost, síla jeho génia. Přestěhoval se k rodině své dcery do středočeských Jabkenic. A právě tam složil své nejvýznamnější skladby, včetně Mé vlasti, Českých tanců, opery Hubička aj. Jeho zdravotní stav se však posléze dramaticky zhoršoval. V posledním roce života už nebyl soběstačný. V posledních měsících života byl v péči pro choromyslné. Objevovaly se různé teorie. V roce 1987 byly ostatky skladatele exhumovány a podrobeny vědecké analýze. Prof.  E. Vlček a tým dospěli k závěru, že příčinou skladatelovy hluchoty, zhoršujícího se zdraví a smrti byla syfilis 7/. Ale jiný lékař a odborník, doc. J. Ramba posléze dospěl na základě získaných údajů k závěru zcela odlišnému.  J. Ramba tvrdí a zčásti výzkumem dokládá, že příčinou skladatelových potíží bylo degenerativní postižení v důsledku vážného zranění obličeje v dětství. 5/ Sedmiletý Smetana byl účasten chlapeckému experimentování se střelným prachem. Střepiny mu poranily obličej. Ránu omýval vodou z rybníka tak trochu „fekálního“.  Na dva dny ohluchl a je zázrak, že přežil.  Ze znečištěné vody se u něj rozvinula plíživá infekce, která zpomalila růst pravé poloviny obličeje (lebky). Asymetrii v dospělosti zakrýval vousem. Degenerativní onemocnění - osteomyetelidita – podle J. Ramby přivodilo další celoživotní obtíže, i po ztrátě sluchu.

Tak i tak

Tak jako i na jiných místech knížky nyní zdůrazním, že žádné konstelace horoskopu nepůsobí nějakou jednoznačnou situaci, a nevedou jednoznačně k chorobě. Na tom se podílí celá řada dalších záležitostí, jako dobové podmínky, styl života, zděděné dispozice atd. U Smetany se tyto vlivy kumulovaly.
Téma sluchu – resp. hluchoty – je zásadně spojováno se Saturnem. Ve 12. domě „ticha“ a hloubky může Saturn symbolizovat jakési uzavírání se vůči světu.  Svět tónů za „oponou“ vnějšího světa, k jehož zvukům Saturn jakoby zamkl dveře.  Problém sexuálního rázu zas naznačuje 8. dům horoskopu. Mohlo jít možná i o zděděné miasma po nějakém předkovi. Lze tedy předpokládat – s přihlédnutím k dalším okolnostem - působení obou vlivů – osteomyeteliditu i sexuální téma (tehdy  zvané „divadelní nemoc“). Taková tragická zdravotní dvojitost… že by i tohle měla znamenat česká blíženecká „podvojnost“?

Česká „Prodanka“

To už je lepší si připomenout blíženecky archetypovou Smetanovu operu  Prodaná nevěsta (libreto K. Sabina). Dějově je opera sice prostá, ale epizodně pestrá. Skladatel si mohl s postavami hudebně „vyhrát“. Je pozoruhodné, že tato opera nebyla svými počátky nijak dokonalou. Smetana ji několikrát upravoval hudebně, dramaturgicky, dokonce i textově. Něco bylo jen „nahozené“ (např. postava prostoduchého Vaška), trochu divně taky působí, že Jeníka po návratu nikdo ve vesnici nepozná. Ale geniální je tato opera v tom, jak je naladěna na „českou mentalitu“. Jeník a Vašek jsou vlastně nevlastní sourozenci, což ví jen Jeník.  Ten na tom postaví svůj chytrý plán – „obchod“. Archetypově  připomíná chytráckého boha Herma z řecké mytologie, který získal pro astrologii římský název Merkur. I on přechytračil „obchodováním“ svého favorizovaného bráchu. Žánrově jde o komickou operu. Češi jsou rození „komedianti“. Připomenu, že i u Řeků vstoupil s bohem Hermem (Merkurem) smích na Olymp. Jako kdyby Řekové znali ten blíženecký (merkuriální) archetyp dávno předtím, než ho ztělesnila česká mentalita. K ní patří také obratnost – v současnosti se projevuje např. v některých sportech. V opeře to Smetana vyjádřil živým tancem – zazní  polka, furiant, skočná. Česká mentalita – tak blíženecky „chytrácká“, inteligentní, výmluvná, živá atd. - je navíc prodchnuta velkou citovostí. Podobně jako Smetanova opera. Prodaná nevěsta je tak asi nejryzejší a nejmilovanější česká opera. Je tak archetypově ryzí, že je tím nadnárodní. Snad proto se stala ve světě zřejmě nejznámějším skladatelovým dílem.  Podobně bychom se mohli zamyslet nad některými dalšími skladbami, jako je nádherná opera Hubička. Skladatel ji zkomponoval v době, kdy již byl zcela hluchý. Hubička je druhá nejoblíbenější jeho opera, opět „lidová“, komická, a citová. Z let, kdy byl již hluchý, pocházejí i další skladatelovy skvosty, jako je  kvartet Z mého života či cyklus symfonických básní Má vlast aj. Skladatel – podobně jako hluchý Beethoven – cítil, že vnitřním sluchem snad slyší ještě lépe než tím vnějším.  Smetana se stal niternějším, byť zůstal nadále na „českém rynku“. Je totiž   v podstatě stále a „jen“ blíženecký tím, že postrádá spirituální hloubku a produchovnělost.

Z domoviny do světa – a zpět

Prodanou nevěstou tak blíženecky českou, si Smetana srdce Čechů zcela získal. Dožil se jejího stého opakování a ovací, byť byl již zcela hluchý a nemocný. V roli Mařenky získala světové uznání českému géniovi Ema Destinová. Dnes je Smetana ve světě  znám a oceňován i pro další své skladby. Možná by si po letech zasloužil návrat „domů“. Znovu a nově do našich srdcí. A zasloužil by si dobře ztvárněný, lidský příběh svého života. Co byste v jeho příběhu hledali vy?

Odkazy a zdroje:

1/ Hoffmeister, Karel: Bedřich Smetana. Praha 1915.
2/ Holzknech, Václav: Bedřich Smetana. Praha 1984.
3/  Mahler, Zdeněk: Nekamenujte proroky. Praha 1989.
4/  Pražák, Přemysl: Bedřich Smetana. Praha 1974.
5/  Ramba, Jiří: Slavné české lebky. Praha 2005.
6 /Séqardtová, Hana: Bedřich Smetana. Praha 1989.
7/ Vlček, Emanuel  ad.: Bedřich Smetana – fyzická osobnost a hluchota. Praha 2001.
8/ Smetana ve vzpomínkách a dopisech (ed. Bartoš, František). Praha 1954.

Dodatek:
Podrobnější životopisné údaje, přehled odborných názoru na onemocnění, přehled tvorby, četná vyobrazení množství odkazů -  viz Wikipedia