pastel L. Adamová

Ernest Hemingway
Život jako mýtus

(c) Lenka Adamová, pův. pro čas. SFÉRA,11/12 2019, web NeptunicA od 22. 6. 2020

Otevírám další z článků, který jsem psala loni pro časopis Sféra. Byl psán pro "laiky" v astrologii a pro další zájemce.Doufám, že čtenáře četba potěší, tak jako mne těšilo článek psát.

Hemingway působil mocným dojmem. Fyzicky i psychicky.  Svým životem i tématy svých románů. Často v nich vystupují silné individuality s autobiografickými rysy.   Fascinují ho situace, kdy je třeba osvědčit svůj život a čest tváří tvář mezní situaci. On sám žil plný život, což byla podle něj podmínka pravdivé tvorby. Vše na maximum!

Když podával zbraň – tak ji hodil. Když kočky – tak přes třicet. Když manželství – tak čtyřikrát po sobě. Když havárie – dvě za den (Uganda 1953). Když válečné zranění –  asi nejslavnější (1. světová). Když lovit rybu – tak co největší (Stařec a moře, Ostrovy uprostřed proudu). Když smrt – co nejblíže (války,  lovy, býčí zápasy, riskantní situace).  Když pobývat ve světě – tak s kořeny daleko a hluboko rozprostřenými (Francie, Španělsko, Afrika, USA, Kuba).  Když drink – tak dvojnásobný (Papa Doble). Když  literární proslulost – co největší (Pulitzerova a Nobelova cena). A když konec – tak s palčivě hořkou příchutí (sebevražda). Jako plná sklenice absintu... Jako nelítostná pointa.
Ve skutečnosti byl také citlivý a citově zranitelný. Rubem jeho velikášství  byly ničivé pochybnosti o sobě a svém díle.  Deprese a hluboké pocity nicoty.

RODIČE

Rozpory zahlédneme už v rodinném zázemí.  Otec působil jako praktický lékař. Byl odpovědný a v manželství „pod pantoflem“. Miloval však volnost, tábořil v přírodě, lovil ryby a zvěř.   Poznával indiány. Rád by cestoval a žil mimo město. Jeho problémem byl nedostatek odvahy žít naplno. Avšak sdílel své zájmy se synem a posílil v něm lásku k přírodě, přirozenosti, dobrodružství. Souhlasil s tím, když Hemingway začal boxovat.
Matka byla proti.  Pocházela z „lepší“ rodiny. Byla talentovaná. Ale zrakový handicap a bolesti hlavy jí zamezily v umělecké kariéře. Ambice přenášela na děti.  Drilem a přísností chtěla z Ernesta učinit „zázračné dítě“.
 
Vliv obou rodičů – svobodomyslnost i ctižádost – padly u Ernesta na úrodnou půdu. Byl tak totiž sám disponován.

Napětí mezi rodiči a trpitelský postoj otce, také nemoc (cukrovka), vedly nakonec k tomu, že se otec 1928 zastřelil. V povídce Otcové a synové Hemingway píše: „Otec…  jako většina přecitlivělých lidí byl krutý, a zároveň se nechal využívat…. Než umřel, všichni ho zradili, každý po svém. Všichni přecitlivělí lidé se stávají přečasto obětí zrady.“ Necharakterizuje Hemingway spíše sám sebe, než otce?
 
Podívejme se nyní na Hemingwaye  z astropsychologického hlediska. Není možné se věnovat všem rysům a souvislostem, ani v tlustém životopisu (1). Všimnu si tedy jen některých osobnostních rysů.

ERNEST HEMINGWAY, nar. 21. 7. 1899, Oak Park, IL (USA), 8:00 CST (14:00 UT), domy Koch, astro.com. RR-AA

PAPA

Hemingwayovo citové založení prozrazuje Slunce v Raku. Jeho lyricko-emocionální stránka se v díle projevuje dosti zdrženlivě. Ostatně symbol citovosti Lunu má ve zdrženlivém znamení Kozoroha. Ale jeho Slunce v Raku se výrazně prosadilo zejména na Kubě. Zdejší obyvatele miloval jako svou rodinu. A zde mu také začali říkat Papa.

MANŽELKY A MILENKY

řHemingway nebyl vyložený sukničká. Toužil po lásce. Lásku a smrt považoval ostatně za hlavní témata tvorby. Z jeho nejsilnějších milostných vztahů posléze vznikla manželství. Po Hadley (s níž měl syna) následovala Pauline (s ní měl dva syny), pak reportérka Martha a nakonec Mary.  Nová manželství vznikala  na nedořešených citech k předchozím ženám. Dokonce nastala situace, kdy Marthu dopisem žádal o vyjádření, zda si ho vezme, jinak že zůstane s Paulinou.
 
V horoskopu vidíme vepsán zvláštní konflikt týkající se vztahů. Venuše v opozici na Lunu. Dvě stránky obrazu ženství u muže (tzv. archetyp Animy). Luna představuje pečující vztah, starostlivost, rodinu, případně manželku.  Venuše symbolizuje milostný, erotický cit, milenku, tvůrčí inspiraci. Venuše je však ve znamení Raka – kterému vládne (odpovídá) Luna. Když milostně vzplane – spěje od Venuše k  Luně, do manželství. Tím spíše, že Luna je v Kozorohu, který souvisí s legitimitou, manželstvím. Jenže také s ochlazením citů. Tato část jeho vnitřního ženství hledá věrnost, péči.. Druhá část jeho vnitřního obrazu ženství, venušanská část, touží po neotřelém, očarujícím milostném vzplanutí a inspiraci. To však skutečné manželky těžko snášejí. Teprve ta čtvrtá z nich se rozhodla akceptovat poslední Hemingwayovou lásku a inspiraci, Adrianu.

Svár mezi povinností a nezávislostí představují rovněž energie ve 4. domě, Tato oblast souvisí s nitrem a rodinou. Tradici až patriarchální symbolizuje Saturn. Zatímco Uran je archetypově rebel.
Tyto a další „vrozené“ protiklady přiživily i v rodinné okolnosti. A bohužel zasáhly i další generace. Z jeho potomků např. synové George a Patrik, či vnučka Mariel napsali knížky o svém zápase s tím „rodinným dědictvím“ psychických potíží, závislostí, konfliktu ambicí a soukromého života...

PÍT NEBO BÝT

foto, Wikepidie

Také v protilehlém desátém domě, který souvisí s posláním, veřejným působením či  úspěchem, jsou protichůdné energie. Pluto znamená až umanuté sledování svého určení, jádra svého bytí. Neptun se psychicky projevuje jako tendence k uvolnění, rozpuštění, plynutí. Jako fantazie, snění. Pluto může nabýt podoby existenciálních otázek. Neptun se může konkretizovat do pití, kocoviny, a „nicnedělání“. A o tom je vlastně Hemingwayova románová prvotina Fiesta (I Slunce vychází)
 
Neptuna ztělesňuje moře. Námořník. Rybář. Hemingway miloval moře. Miloval lov ryb. Velkých ryb.... A byl v tom až umanutý.
Heminwaye proslavilo jak  moře, tak pití. Moře pití. Slavné drinky. Daikiri, silné  nebo dvojité. Martini s cibulkou. Absint se šampaňským. Bloody Mary. Silná vína. A samozřejmě whisky se sodou.  „Vydržet dlouhé hodiny u kormidla ať už opilý či střízlivý jej vždy naplňovalo pýchou. (1)

---

PSÁT NEVYŘČENÉ

Nejvíce proslul jako reportér a především pak jako spisovatel.
Hemingwayův individuální horoskop má ascendent ve znamení Panny. Planetárním vládcem horoskopu je tedy Merkur.  Ten je od antiky spojován s mluvou a písemnictvím (komunikaci), s cestami, všestranností atd.
 
U Ernesta je Merkur ve znamení Lva. V něm se naše vlohy chtějí zaskvět, „kralovat“.  Tedy zaskvět se třeba psaním. Dále je Merkur je ve 12. domě, tedy v oblasti, kterou spojujeme s fantazií, uměním (často s hudbou). Navíc má Merkur pouto (aspekt) s Neptunem, který symbolizuje to, co je pod hladinou vědomí, svět fantazie a tvorby.  Sám  Neptun je pak v komunikačním znamení Blíženců.  
 
Tato propojení komunikačních dispozic s tím, co je „pod vodou“  naznačují  velký smysl pro neverbální komunikaci. Pro to, co je skryto mezi slovy a za slovy. Co zůstává nevyřčené.

Měl přirozené vlohy pro literaturu. Psal už do školního časopisu všemožné literární a reportážní útvary. Hned po škole nastoupil novinářskou dráhu. Byl vyslán r. 1921 jako zpravodaj do Paříže, a žil zde několik let se svou první ženou Hadley  Seznámil se s mnoha umělci a osobnostmi. (Nápaditě to líčí film W. Allena Půlnoc v Paříži.)  Již v Paříži Hemingway rozvinul svůj pověstný styl psaní.

ÚSPORNÝ STYL A TVŮRČÍ DRIL

Znovu připomenu Hemingwaův ascendent v Panně. Ascendent určuje jakési primární, bezděčné formy chování. Archetyp se nemusí projevit všemi svými stránkami (ani to není možné, vždy jedince přesahuje). Někdy se prosadí jen jednou výraznou dispozicí. U Hemingwaye to byla pracovitost a organizace své práce i denního rytmu.
Zvykl si často psát vestoje, aby tak povzbudil stručné vyjadřování. Obvykle vstával záhy, cvičil, lehce snídal, a psal od 6 ráno do 12. Snažil se naplnit určitou kvótu slov. Byl pilný i při úpravách a korekturách svých děl.  Samozřejmě existovaly dny, týdny období, kdy tomu tak nebylo. Ale když se rozepsal, uměl udržet dril.

Kromě pracovních návyků se znamení Panny (úspornost), jakož i Luna v Kozorohu (strohost) projevily i ve stylu jeho psaní. Snahou o úsporné a věcné vyjadřování. Sám to popsal slovy: "Ani vata, ani přídavná jména, ani příslovce. Nic jen krev a kosti a svaly“.  Zvláště povídky vynikají zkratkovitostí.

Se znamením Panny na AC však souvisí také zvláštní vnitřní deprese. Úzkost z možného chaosu a rozpadu. Hemingway má v prvním domě po ascendentu planetu Mars. Symbol boje, aktivity, vitality. Před pochybami a úzkostmi utíkal.  Ale čím více před něčím utíkáme, tím více se k tomu blížíme…  

ROZJETÁ LOKOMOTIVA

Planety jako symboly energií jsou v osobním horoskopu  vždy osobitě rozloženy. Mohou vytvářet určitý tvar.  Celkový tvar naznačuje celkovou dynamiku člověka a některé opakující se sklony.  Je tu analogie s tzv. tvarovou psychologií (Gestalt-psychologie).  
 
Rozložení planet v  Hemingwayově horoskopu je nejblíže tvaru zvaný lokomotiva. Je to  dynamický tvar. Plný neklidu, energie, přetlaku. Vlastní lokomotivou, která celému horoskopu udílí dynamiku, je Pluto (více o tvarech na mém webu).  Mocenské, mocné, přetlakové Pluto. Supí a supí, dál a dál, jako by se ta plutonická lokomotiva „přetlačovala“ s protilehlým Saturnem - symbolem vytrvalosti.
 
Svou roli hraje i prázdno před lokomotivou. Představuje chybějící kus pravdy, životního naplnění.  Nositelé toho tvaru svůj kus „prázdnoty“ vidí ve světě, a proto se ho často snaží zlepšovat.  V přetlaku své energie se jakoby neumí zastavit a proto je někdy „musí“ zastavit nějaký „náraz“, „vykolejení“, „zřícení“, „havárie“, „somatizace“ apod.  Ať už se tak děje doslovně nebo psychicky, bývá to období ztráty vitality.


A tak nejdůležitějším obtížným úkolem se stává zpracování a integrace vlastní nejistoty a „prázdnoty“. Psychologického Stínu.

BÝT NĚKÝM

Archetypové Pluto je u Hemingwaye dominantou nejen díky tvaru horoskopu.  Navíc je vrcholovou energií v 10. domě.  Tato oblast horoskopu naznačuje povolání, vztah k veřejnosti, místo ve společnosti, úspěch. Pluto (čili Hádes) symbolizuje zhuštěné nároky ve smyslu: „všechno nebo nic“. Snahu stát se NĚKÝM (neboť všechno ostatní se podobá smrti.)
S Plutem ostatně téma smrti souvisí.  Hemingway jako by se jí obával a nějak se s ní stále vyrovnával. Jen ve stínu smrti získává život na hodnotě. On sám to tak žil.  „Pořád se snažil něco dokazovat. A člověk se obvykle snaží dokazovat to, čím si není jistý“, napsal o něm J. Steinbeck (3).

Hemingway prodělal těžké zranění v 1. světové válce, když vyprovokoval svým výstřelem odvetnou palbu. Účastnil se  španělského občanského povstání.  Byl reportérem za 2. světové války. Pátral u pobřeží Kuby po německých ponorkách. I jiné příležitosti nabízely hraniční zkušenosti: býčí zápasy, sportovní výkony…Také mnohé úrazy a havárie. A samozřejmě též lov zvěře.  Hotchner, který byl Hemingwayovi nablízku poslední roky života, zapsal tato jeho slova:  „Když člověk rebeluje proti smrti, jako proti smrti rebeluji já, nachází rozkoš v tom, že si osobuje jednu z božských vlastností, totiž smrt rozdávat.“ (2)

SCHOVÁVAL VŠECHNO

Byl vlastnický. Všechno uchovával, nic nevyhazoval. Seznamy osobních věcí, osobní poznámky, vstupenky na zápasy, lovecké trofeje, dopisy, fotografie, lékařské zápisy atd. (3)  Jsou základem Hemingwayovy sbírky v Kennedyho knihovně v USA (3) a v roce 2019 nově otevřeného centra u La Vigia na Kubě.

Jsme dnes rádi, že se Hemingway neuměl zbavovat nejrůznějších písemností a věcí. Leč svědčí to o tom, že Hemingway nebyl schopen zbavit se zátěže toho, co už nesloužilo životu. Ukazuje to na potíže s proměnou osobnosti.

STROM ODUMÍRÁ

dům Ernesta Hemingwaye na Kubě; foto Wikipedie

Hemingway  byl jako strom se spletitými kořeny a s korunou propletených větví. Zvláštní strom – asi jako Ceiba (Vlnovec pětimužný). Jeden takový prorůstal mýticky jeho kubánským domem (finkou).  Hemingway věřil, že přeseknout kořen toho stromu mu přinese záhubu. Když se tak nedopatřením stalo, nachýlil se i jeho život ke konci. (5) Jeho poslední výprava do Afriky 1953-54 byla provázena leteckými haváriemi s s těžkými následky. 1954 se na Kubu vrátil. Téhož roku obdržel Nobelovu cenu za román Stařec a moře (vyšel 1952).
Hemingway se však po návratu z Afriky začal zdravotně a psychicky zhoršovat.
 
Pronásledovaly ho deprese a bludy. Byl opakovaně hospitalizován, medikován, prodělal také elektrické šoky.  Zdánlivým zlepšením Hemingway psychiatry oklamal.  Léčba se však nedařila. Paranoické sklony, obviňování druhých, nedůvěřivost, labilita, melancholie a sebevražedné myšlenky se ho držely dál. Lze to spojovat s jeho mnohými těžkými dřívějšími úrazy, včetně hlavy.  Možná prodělal mozkovou mrtvici. Možná to byly následky celoživotní pijácké nestřídmosti. 

---

SMRT

Hemingway přestal věřit, že by byl schopen ještě psát. Znovu uvažoval o sebevraždě.  Touhu po sebevraždě lze psychologicky považovat za krajní podobu touhy se zásadně změnit. Ač druzí lidé Hemingwaye povzbuzovali k tomu, že by mohl jít na odpočinek, a prostě si svůj život soukromě užívat, jeho to neoslovilo. Odporoval: „Šampión nemůže odejít na odpočinek jako ostatní lidi.“ (2) Překročit svůj vlastní Stín nedokázal.
Ale ponechal si svobodu svého Já rozhodnout se tváří tvář osudu. Být bohem vlastního života – který život vezme. Smrtící výstřel z obou hlavní pušky  ho zasáhl do hlavy 2. 8. 1961. Dopis na rozloučenou nezanechal.

 Za inspiraci k medailonku vděčím rozhovorům s Jindřichem Duškem, sportovním psychologem.

Zdroje: 
(1)  Baker, C.: Ernest Hemingway.
(2)  Hotchner A. E.: Papá Hemingway.
(3)  Katakis M.: Ernst Hemingway.
(4)  Machala D. a I.: To pravé místo.
(5)  Paporov J.: Hemingway na Kubě. 
(6)  Woodová N.: Paní Hemingwayová.
(7) Johnson P.: Intelektuálové.