Frida Kahlo - utrpení a vášeň

(c) Adamová-NeptunicA, 6. 7. 2022

Frida Kahlo se narodila 6.7.1907. Napsala jsem o ní popularizační astromedailonek pro časopis Sféra, pro jarní vydání letošního roku.
Z článku vybírám některé pasáže k uctění výročí jejího narození.

Tato  pozoruhodná mexická malířka je známa po celém světě.  Fascinuje svým pohnutým osudem. Stala se symbolem  síly, vzdoru a svobody pro mnohé lidi a v mnoha ohledech. Pro ženy svým odmítnutím patriarchálního vymezení ženské role. Pro národnostní menšiny svým mnohonárodnostním původem, ale i tím, že si hluboce vážila kultury, v níž se narodila. Pro svobodomyslné lidi svými nekonvenčními vztahy s ženami i muži. Pro postižené, nemocné či pochroumané svou silou, s níž vzdorovala těžkým fyzickým ranám osudu. Může nás fascinovat její výrazný výtvarný styl a samozřejmě také její jedinečný pohled na „svět“, jehož byla hlavním tématem.  Svým vizuálně duchovním pojetím překračovala hranice „tradiční“ tvorby, a snově symbolická atmosféra jejích obrazů fascinovala nejen surrealisty. A pak ta vášeň, s níž žila svůj život, stravovaná láskou, bolestí, vizí revoluce, silnými léky. A přes všechny hrůzy života se životu kořila.

Kořeny
Rodové kořeny měla Frida  spletité a barvité. Otec byl maďarsko – německo – židovského původu, který ještě v mládí přesídlil do Mexika. Našel si zde za ženu sice rodilou Mexičanku, ta ale  měla indiánsko-španělské kořeny.  Frida, předposlední z narozených děvčat vyrůstala v  proslulém modrém domě (podle barvy zdí), a kde také posléze upoutána na lůžko zemřela. Mezi počátkem a koncem se však Frida vášnivě žila, milovala,  malovala, trpěla, cestovala, prodělávala operace a znovu se rodila životu, až  to její zmasakrované tělo nevydrželo. Intenzita jejího života  trvajícího pouhých 47 let však by stačila na několik životů. 
Jako kdyby byla koncentrátem všech rodových kořenů, které se v ní barvitě proplétaly.Vidíme to vidíme v horoskopu na první pohled. Intenzivní seskupení planet na jednom místě, tzv. stélium. Merkur ve Lvu, pak následuje nejvíce obsazené znamení Raka, poté dvojice Venuše a Pluto a volněji je přidružená ještě Luna na v Býku. 
Podobné nahuštění planet naznačuje  že archetypové energie jsou v člověku koncentrované. Archetypy, jsou nadlidské síly, které nás formují, a dřív si je „nepsychologicky“ lidé představovali jako živoucí božstva, s nimiž máme co do činění, Ovšem božstva naznačená horoskopem si přímo asi nedovedeme představit. Tak zkusme jednodušší metaforu.
 
Zvířata v duši
Každá ta energie je jakoby  silné – nikoli nutně velké – zvíře. A pro zjednodušení vyberu jen suchozemská. Např.  to stelium mohou zastupovat levhart, jelen, opice,  papoušek, kočka, pes, krajta, kravička. A nyní si představte, že s nimi se všemi žijete v jedné společné místnosti. Nebo na jednom dvorku. Ta „zvířata“ spolu navzájem zápasí, některá se snaží schovat či naopak se předvést, a každé usiluje nějak o vaši pozornost a péči, a když ji nemají, mohou zdivočet nebo hynout.  Stelium je prostě přetlak. Člověk instinktivně hledá, kam by ty energie  umístil, s kým by je spojil, jak by je realizovat. A nutně se uchyluje k přenosům třeba na skutečná zvířata, na lidi, na nějaké situace atd., aby zmírnil v sobě to přepětí.
Frida ta svá „zvířata“ pociťovala, a  snad proto měla ráda i skutečná zvířata. Na na mnoha obrazech jsou některá z nich jako její průvodci, jako její emblémy. Nejčastěji  opice, kočky, papoušci. Sedí jí na ramenou, patří si navzájem.  V tomto ohledu byla jako Lilita (která  v tom stéliu rovněž je), temná královna zvířat. S energií Lility, toho temného ženství, však příliš štěstí nepřichází, spíše nějaká strašně silná touha,  která člověka trápí.  Nápor energií se projevil ve vášnivé povaze, či ve vášnivých sytých barvách jejích obrazů. Člověk s kumulací energií se stává „velkým soustem“ pro druhé, anebo jako kdyby nedokázal snést sám sebe. V předchozích astromedailoncích jsme si toho mohli všimnout u Picassa a u van Gogha. Se stéliem  bývají také často spojeny  závažné životní zkoušky. Jako kdyby měl člověk bohům dosvědčit, že má tu energii na to, aby to zvládl.
 
Co lze přežít
Frida v mládí  zprvu vůbec netoužila po malování, chtěla být doktorkou.  V dětství totiž dostala obrnu, a dnes se soudí, že měla dokonce vrozený rozštěp páteře. Snažila se svému handicapu čelit sportem a svou kulhavou nožku (jak sama sebe nazývala) posilovala. A chtěla jako doktorka pomáhat druhým. Dostala se na prestižní mexickou školu a razila si cestu k samostatnosti.
V osmnácti letech ji však postihlo vážné neštěstí. Autobus, ve kterém jela, se srazil s tramvají. Kovová tyč ji celou proklála až do dělohy, měla zraněné vnitřní orgány, zlámaná žebra, klíční kost i páne, mnohonásobně přeraženou kulhavou nožku a druhou zdravou nohu rozdrcenou. Po pobytu v nemocnici byla nadlouho upoutána na domácí lůžko. Tehdy začala malovat – malování se stalo řečištěm jejich  emocí a také výrazem boje s osudem. Později se postaví zase na nohy a vydá se do světa, do společnosti, začne zase žít naplno, a dokonce - ač tomu lékaři nedávali naději - chce porodit dítě svému osudovému muži. Ale tato touha opakovaně ztroskotá. Ba hůř, její zdravotní stav si do budoucna vyžádal nejméně 32 operací,  některé velmi drastické.  Trýznivé korzety, kosterní štěpy, šrouby atd. Svou bolest a návaly melancholie dál vyjadřuje svými obrazy.  Kapkami krve a slz, trnovým šperkem, tělem posetým napínáčky, jelínkem probodeným šípy.  A přes všechno to trápení z obrazů září vznešenost a krása.

Magická realita 
Frida se vyslovila, že maluje jen svou realitu. Vše v jejích obrazech má zvláštní opar tajemství a naléhavosti. Odkud se bere ta tajuplná  hloubka? V jejím horoskopu je ascendent  (počáteční bod  závislý na konkrétním čase a místě narození) v ohnivém Lvu. I když na lůžku, působila Frida hrdě. Slunce, které vládne znamení Lva, je vládcem ascendentu čili i  jejího horoskopu. Slunce je však ve vodním znamení Raka a navíc v konjunkci s Neptunem. Zatímco znamení Raka si můžeme představit jako zurčící potůček emocí, Neptun, vládce moří, představuje skutečnou hloubku, vlnění a nekonečno. Hluboké city  či duševní stavy, jež se přelévají přes náš rozum (Slunce).  V lepším případě se vliv Neptuna projevuje záplavou fantazie,  obrazotvorností, uměním.  V horším případě jsou to různé závislosti (do závislosti na alkoholu a lécích se Frida dostala ke konci života). Neptunický archetyp souvisí také se spiritualitou, a tématem oběti, obětování sebe sama.
Měla také pozoruhodný cit pro různé vrstvy naší bytosti a našeho nevědomí. Vytvořila např. obraz dvě Fridy, z nichž jedna je v evropském šatu a druhé v indiánském. Jsou propojeny svými živými, krvácejícími srdci. Nelze se zbavit svých kořenů, ani své přítomnosti.  Ten dojem nadreálna oslovil právě surrealisty (André Bretona a další), kteří ji velmi obdivovali. Také bych řekla, že v obrazech předjala to, s čím byl spojen kolumbijský, španělsky píšící spisovatel Garcia Márquez.  Její obrazy jakoby vyprávěly příběhy – v jejím stéliu planet (vloh) má také vypravěčského Merkura. Ostatně i její korespondence a deníkové zápisy jsou pozoruhodně výmluvné. Její obrazy působí velkou intenzitou  – kromě  velkolepého Jupitera je ve stéliu Pluto s Venuší (mocná krása). Vypráví svými obrazy především o tom,  jak se cítí – Luna symbolizuje naše pocity a duševní rozpoložení.

Dále v článku v kapitolce Architektura a kostel nastiňuji její nevyvážený vztah k rodičům. Otce milovala (byl architektem).. Avšak  svou matku vnímala a prožívala Frida velmi problematicky, jak naznačuje její horoskop  - 4. dům ve Štíru, Luna aspekt Saturn, ve znamení Raka Lilita, která často signalizuje komplikace. Krutě se ten faktor projevil u Fridy samé až do krajnosti - v potratu a nemožnosti mít dítě.

V další kapitolce píšu o tom, že Saturn - jako každý archetyp - může mít několikero forem projevů. Ty se mohou "štěpit", přinejmenším do různých událostí či přenosů, leckdy protikladných. Někdo např. může zastupovat "hodného" Saturna, někdo jiný "zlého". Podobně to může být s událostmi. Znehybnění úrazem a operacemi ji "donutily" malovat, tvarovat svou realitu. Saturn je tvarující princip.

Samozřejmě nemohu v článku vynechat ani její osudový vztah. Jejím životním partnerem byl o dvacet let starší malíř a revolucionář DIego Rivera.  Nesmírně dramatický, oboustranně závislý vztah (přes všechny vzájemné nevěry).

Rovnice osudu
K oboustranně osudovým vztahům se navíc přidává to, že se tam energie dvou lidí jakoby navzájem „zapletou“ do sebe. Diegův Mars je ve stejném znamení a zhruba na stejném místě  jako u Fridy, proto se jejich sexuální touha navzájem „povzbuzovala“. Ale také spolu „válčili“.  DIegův Saturn je v blízkosti Fridina Slunce – ztělesnil tak  staršího otcovského milence. A jsou tam další propojení. To se pak vztah nedá takřka „rozplést“.
Ostatně jak moc hrají rovnice osudu roli ve vztazích lidí, to naznačuje i zvláštní podobnost v horoskopech Fridy a  Salmy Hayekové, která Fridu tak výstižně představuje v hraném filmu. Salma Hyeková se dokázala ztotožnit s tím „krunýřem“ kolem Fridy,   neboť má Saturna stejně postaveného jako Frida. Plus další analogie.
 
Po amputaci nohy v roce 1953 upadla Frida do hluboké deprese a ztratila chuť žít. Několikrát se pokusila zabít oběšením nebo předávkováním. Její smrt byla nejspíše   sebevraždou předávkováním dne 13. července 1954 v Mexico City ve věku 47 let. Poslední slova v jejím deníku tvoří seznam lidí, kterým poděkovala, a řádky „Doufám, že odchod je radostný – a doufám, nikdy se nevrátit."   Ale je tu s námi již napořád – svou tvorbou i osudem.