Knižně nepublikovaná črta z roku 2015. Použito se svolením autora. Text je určen pouze pro studijní účely a bez souhlasu jej nelze jinde přetiskovat.
V případě všech druhů onemocnění může astropsychologie čerpat z podnětů, jaké nabízí Rüdiger Dahlke ve svých knihách na toto téma: Nemoc jako řeč duše a Nemoc jako symbol. Poté, co jsem se nedávno setkal s případem vyléčené rakoviny prsu, jsem se nad těmito podněty znovu zamýšlel. V knize Nemoc jako symbol pojednává autor o jednotlivých onemocněních včetně rakoviny a přiřazuje k nim odpovídající základní principy, k nimž se nemoc vztahuje, a tyto principy se pokouší vystihnout pomocí astrologické symboliky. V knize Nemoc jako řeč duše lze nalézt neobyčejně inspirativní výklad rakoviny a možných příčin vzniku této nemoci. Jeho základní myšlenka se vztahuje k procesu růstu (jungovsky řečeno, individuace) v nejširším smyslu slova. Podle jeho názoru signalizuje rakovina narušení tohoto přirozeného procesu. Jestliže individuace, resp. proces osobnostního růstu naráží na vážné překážky, začne se prosazovat agresivním způsobem, a pokud vzniklé problémy nejsou vědomě zpracovány, odehrává se tento dramatický konflikt rovnou na tělesné rovině. Tělo se tak stává obětí v důsledku toho, že na duševní a mentální úrovni nebyla věnována dostatečná pozornost problematice růstu, zrání a smysluplného nasměrování životní cesty (rakovinné buňky mohou podle Dahlkeho dokonce řešit problém nesmrtelnosti, a to tím, že se chtějí šířit do nekonečna). Dahlke k tomu říká: „Žijí-li totiž principy změny, seberealizace a prosazení na duchovní a duševní úrovni a jsou-li patrné i na sociální úrovni, je rovině těla ulehčeno.“ Scestný, agresivní a pouze v těle se prosazující růst, jakým je rakovinné bujení, svědčí především o narušení hranic v buněčném systému lidského organismu, a tímto narušeným principem je v rámci astrologické symboliky Saturn. Ten se však zároveň může stát překážkou dalšího průběhu seberealizace a zesilovat tak agresivní tlak, který končí útokem na přirozené hranice na úrovni tělesných buněk. Při pátrání po bezprostředních příčinách tohoto narušení, je třeba vzít v úvahu nejprve postavení Marta v horoskopu. Podobný vliv se významově váže také k principu Urana, který symbolizuje náhlý stres a okamžitou ztrátu imunity vůči negativním vlivům. Rakovinné bujení je chaotické, což ukazuje na možnou přítomnost Neptuna. Někteří fyziologové se domnívají, že tento proces může souviset s náhlou a dokonce zcela nahodilou mutací některých buněk, a tyto procesy spojuje astrologie s principem Pluta. Rakovina prsu, na niž se v dalším omezíme, je onemocnění, které ukazuje na možnou souvislost konstelací Luny a Marta. Prs sám je tělesnou a funkční obdobou Luny; bradavka signalizuje přítomnost martovského principu. Jako dílčí monáda lidského organismu představuje prs spojení Luny a Marta. Prs má tvar Luny v kvadrátu na Slunce, bradavka je výrůstkem, který umožňuje aktivní, a tedy martovské uplatnění mateřských funkcí Luny (podobnými martovskými „výrůstky“ jsou v ženském těle nos, jazyk a klitoris). Lze předpokládat, že tato dílčí monáda lidského organismu zdravě funguje a je tedy ve stavu homeostázy, jestliže jsou obě stránky – lunární a aktivní – v rovnováze. Jejich metastáze nastává v případě narušení této rovnováhy, kdy uplatňování lunárních, především mateřských funkcí je z různých důvodů nedostatečné nebo je mu bráněno, a proto dochází k násilnému martovskému proražení dosavadních hranic na tělesné, buněčné úrovni. K nejdůležitějším lunárním funkcím patří zejména tyto: - kojení a mateřská péče o děti (některé ženy děti odmítají nebo je nemohou mít), - role ňader při milostném aktu (ne každá žena si dopřává toto potěšení), - zajišťování výživy pro celou rodinu (někomu může tato činnost připadat jako zbytečná nebo nedůstojná), - vaření (jsou ženy, které neradyvaří nebo vaření odbývají) - starost o byt, dům a zahradu (ne každá žena je ochoten se věnovat těmto záležitostem) - citový život (u mnoha žen je zastydlý a zcela nedostatečně projevovaný), - péče o potřebné a nemocné (ne každá žena chce být zdravotní sestrou nebo řeholnicí), - péče o vzpomínky, zejména traumatického typu (takové nepříjemné vzpomínky jsou většinou vytěsňovány, ale mohou se projevit naléhavým způsobem), - ženskost jako taková: být ráda ženou se vším, co k tomu náleží (některé ženy jsou se svým ženstvím na štíru a obtížně se vyrovnávají například s menstruací), - schopnost projevovat typické ženské vlastnosti, jako je schopnost přijímat, nechat se inspirovat, umět se odevzdat, nebát se dát najevo svou slabost (dnešní ženy se naopak stále více mění v mužatky; jejich ňadra proti tomu mohou protestovat), - mít potěšení z civilizovaných projevů mužské pozornosti (soudobý problém takzvaného „harašení“ svědčí o pravém opaku), - atd.
Tyto a další okolnosti, při nichž dochází k narušení rovnováhy mezi principem Luny a principem Martamohou provázet vznik rakoviny. Problém, na nějž poukazuje Dahlke, spočívá v tom, že se nevěnuje dostatečná pozornost mentálním a duševním lunárním aspektům, a tak se aktivní mateřství odehrává převážně jen na tělesné rovině. Ponecháme-li stranou agresivní a demonstrativní harašení ženskými ňadry, pokud možno obludných rozměrů, s nímž se setkáme, kdykoli otevřeme některou stránku Sítě, zůstane nám na této rovině jako účinná forma pouze rození nebo adopce dětí. Z hlediska, které jsme načrtli, lze tento jev pokládat za způsob, jakým mnoho žen reaguje instinktivně na hrozbu nedostatečné mateřské aktivity, a tedy na možnost, že by se tento nedostatek mohl projevit negativním způsobem.
Zajímavým příkladem je v této souvislosti známá americká herečka Angelina Jolieová. Z obavy, že by se u ní, podobně jako u její matky, mohla vyvinout rakovina, si nechala odoperovat obě svá ňadra. Tím odstranila část svého těla, na němž by se rakovina prsu mohla bezprostředně projevit. Toto řešení je jistě radikální, ale týká se právě jen dané části těla. Aktivní lunární projevy se tím zdaleka nevyčerpávají, takže pokud existuje nějaký problém tohoto druhu, může se pouze přesunout do jiných částí těla. Obavy Angeliny Jolieové z rakoviny prsu pramení nejen z úvah o vlivu dědičnosti, ale mohou souviset i s instinktivním prožíváním některých konstelací v jejiím horoskopu. V jejím horoskopu je Luna (13°) v těsné konjunkci s Martem (11°) a v konjunkci s Jupiterem (17°) ve znamení Berana, v němž je Mars domicilní, Luna je navíc v trigonu na Neptuna. Ohrožení nepatřičným a zmutovaným růstem je zde více než patrná, zvláště když vezmeme v úvahu, že Luna je v opozici s Plutem.
Angelina Jolieová čelí těmto obavám kromě zmíněného operačního zákroku také tím, že klade důraz na svou mateřskou péči, a to tím, že kromě svých 3 vlastních dětí adoptovala další tři děti z různých částí světa (zmiňovaná konstelace je v 9. domě).
Zajímavý případ nabízí konstelace Luny, Marta a Saturna v horoskopu Věry (třicátnice). V horoskopu Věry je Luna ve společnosti se Saturnem, který jí může bránit v lunárních, zejména mateřských projevech, ale může plnit také funkci ochranného krunýře. Zmíněná konstelace Luny, Saturna a Marta je neaspektovaná (tvoří tzv. trio), přičemž planety v takové konstelaci projevují - ve snaze se od sebe oddělit - zvýšenou tendenci k přenosu, obvykle na nejbližšího příbuzného, nejčastěji na otce nebo na matku. V takovém případě závisí hodně na tom, v jaké konstealci se Saturn nachází. Věřina matka má Saturna v kvadrátu na Lunu v těsné konjunkci na Černou Lunu/Lilitu.
Tento kvadrát symbolizuje zvlášť silný zápor, pokud jde o lunární funkce v nejširším měřítku. Věra (dcera) se brání tomuto negativnímu vlivu pomocí Marta, s nímž její Luna vytváří těsnou konjunkci (29°). Mars se tak v tomto postavení ocitá v roli podporovatele mateřských sklonů. Věra má už tři děti a čtvrté dítě je na cestě. Věra trvá na svém mateřství, její matka se v takto vytvořeném tvarovém poli této aktivitě bezděčně brání. Není vyloučeno, že Věra se svým mateřstvím snaží instinktivně prorazit (saturnské) zábrany, které pociťuje ze strany matky, ať už jsou skutečné (vztahové) nebo pouze předjímané (endogenní), a zároveň tím posiluje svou imunitu vůči možným rakovinným atakům. V rámci tohoto tvarového pole je ohrožen vznikající nový život a jeho přirozené projevy nejen na straně Věry, ale i na straně matky, která může nevědomě bránit rodícím se iniciativám i u sebe samé. Jejím prvořadým psychologickým problémem je silný sklon k retenci – k zadržování lunárních, a v tomto smyslu vůbec životních projevů. Kvadrát Saturna na Lunu ve spojení s démonkou Lilitou, která ohrožuje život novorozených dětí, se z hlediska řecké mytologie jeví jako zvláštní obdoba Úrana bránícího svým dětem, aby opustily lůno své matky Gáii. Úkolem individuační alchymie je v tomto případě proměnit původní zbraňující konstelaci v aktivní tvarování nových životních impulzů, a přitom si udržovat odstup od neproměnných vlastností temného ženství. Tento úkol je nesmírně ztížený těsnou konjunkcí Luny a Černé Luny (Lility): každý kladný lunární impuls je popírán impulzem negativním. Lunární projevy jsou tak v důsledku toho paralyzovány již v okamžiku svého zrodu, a závisí pak na vnějších okolnostech, včetně přenosu, jak se to nakonec odrazí na způsobu chování. Saturn v kvadrátu na tuto dvojici zesiluje spíše zadržovací a pohlcovací tendence.