Paní Luna, matka naší duše
Tento popularizační článek jsem napsala začátkem roku 2018 pro časopis Sféra .
(c) L. Adamová-NeptunicA, 2018 Vlastně bychom měli nejprve začít otázkou. Pan Měsíc, nebo paní Luna? Co je v astrologii vhodnější? Měsíc je označení nebeského tělesa, které ovlivňuje bezprostředně život na zemi svou blízkostí, svými fyzikálními vlivy a jejich biologickými dopady. Pravidelnost oběhu Měsíce a rychlost jeho pohybu dávala původní základy kalendářů. Kalendářní označení měsíc se skutečně vztahovalo k oběžné době Měsíce (vůči Slunci). Také označení cyklu plodnosti u žen slovem měsíčky (menses) jasně poukazuje na fyzikálně biologickou souvislost. Měsíc totiž ovlivňuje rytmus vod a to nejen na moři, jakož i mnoho rozmanitých procesů živé přírody. I lidské tělo je z většiny tvořeno vodou. A i když i to neuvědomujeme, na „vodní hospodářství“ našeho těla Měsíc velmi působí. I náš organismus je svého druhu zahradou. A jako se někdy hodí v péči o zahradu při vhodných fázích Měsíce sázet a při jiných fázích naopak plít, je tomu podobně např. s posilujícími či naopak očistnými kůrami pro náš organismus. Svit Měsíce (např. při úplňku) může bezprostředně ovlivňovat i naši psychiku. Jde vlastně o kauzální, přímé vlivy Měsíce na živé organismy, na plodnost, na život na Zemi. K tomu přihlížejí oblíbené kalendáře, jež zohledňují vliv tohoto tělesa. Říká se jím lunární kalendáře. Proč lunární? Aby se podtrhlo, že jde o jiný časový rytmus, než na jakém je v současnosti stanoven kalendářní měsíc. Luna a empatie
Slovo Luna není jen básnické označení. A není to také jen vhodné označení pro „lunární kalendáře“, jež sledují pohyb Měsíce. Název Luna je příhodný právě pro astropsychologii. Především proto, že toto těleso je zrcadlem archetypu citovosti. Empatie! Paní Luna symbolizuje bohatost a mnohoznačnost lidského nitra, jeho proměnlivost a osobní tvořivost. Luna je symbolem lidské duše. Vyjadřuje osobní nevědomí. Co máme – a nemáme rádi. Jak se dokážeme prostřednictvím svých citů orientovat ve vztahu k lidem, světu. Kořínky našich pocitů a citů tkví v „temnotě“ nevědomí, a zde získávají tu pravou výživu. Podobně jako kořínky rostlin, které rostou v temnotách „pod zemí“. Emoce, podobně jako smyslové prožitky mají své kořínky v „nevědomých“ podkorových oblastech. Tedy pod šedou kůrou mozkovou, která souvisí s „uvědomováním si“ a „pojmenováním“. Avšak pocity a city nemůžeme vědomě vyvolat, „přikázat si“ (nanejvýš je dodatečně pojmenovat, rozvinout či naopak potlačit). Má-li člověk bohaté vnímání vlastních pocitů, mohou se mu stát orientací jak pro porozumění vůči sobě a svým potřebám. Přiměřené citové prožívání a vcítění (empatie) nám umožňují lépe chápat i druhé lidi. „Myslet“ resp. hodnotit nitrem je základem tzv. emoční inteligence. Ta je více spjatá s pravou hemisférou. A protože emoce jakož i smyslové prožitky jako jsou chuť nebo čich mají kořínky právě v nevědomí, lidská mluva velmi pěkně přišla na tyto souvislosti. Říkáme např. „tu osobu nemohu ani cítit!“ Nebo říkáme: „Ta osoba mi leží v žaludku.“ Nebo: „To nemohu strávit“ – a nemyslí se tím jídlo, ale nějaká situace. Jsou to vlastně přesné metafory pro působení paní Luny. Psychologická Luna je u nás vždy nějak konkrétně „nastavená“
Všeobecně známe „své“ sluneční znamení. Běžná povědomost o znamení je vlastně informace o tom, v jakém znamení máme Slunce. O tom jsem psala v předchozím čísle Sféry. Ještě více bychom však měli znát, v jakém znamení byla při našem narození Luna. To není rok co rok stejné, takže k určení potřebujeme znát den, měsíc, rok. Při postavení Slunce v určitém jednom znamení může mít Luna postavení ve všech znameních! Neboť její synodický cyklus je 29, 5 dnů. Od úplňku do dalšího úplňku tedy projde všemi znameními. Postavení Luny ve znamení je už individuálnější než postavení Slunce ve znamení! Jak své postavení Luny zjistíte? Můžete užít např. volně dostupného programu na www.najdise.cz. Luna odpovídá znamení Raka. To je znamení, které je pro ni nejtypičtější. Ale častěji budete mít Lunu ve znamení jiném. Položte si třeba jednoduchou otázku – O co více pečujete? K čemu máte citový vztah? Co vyživuje vaši duši? Knihy, zvídavost či rozhovory? (Luna v komunikativních Blížencích). Vzdělání, cesty, kulturní rozhledy? (Luna ve Střelci). Nebo je to umění, krása, vztahy (Luna ve Vahách). Či snad psychologie, esoterika, umění, hudba, snění? (Luna v Rybách). Naznačila jsem jen některá z postavení, a jen některé z „pozitivních“ stránek. Samozřejmě mohou být i stránky méně příjemné či potlačené. Ale to už je na vaši vlastní sebereflexi a individuaci…. Pro astrologicky zkušenější připomenu, že se Paní Luna vztahuje rovněž k domům horoskopu. Její domovské místo je 4. dům. A tak máte-li planetárními symboly více obsazené buď znamení Raka a/nebo 4. dům horoskopu, je to možná poukaz na to, že jste více „lunárně“ disponovaní. A netýká se to snad jen žen, ale rovněž mužů! Luna u mužů
Také muži mají Lunu v horoskopu. První obraz, zrcadlení svého postavení Luny vnímají prostřednictvím matky nebo obdobné postavy (babičky, chůvy, tety...) Později je to nějaká učitelka ve školce, škole. Projekce (volněji přenos), čili prožívání tohoto archetypu prostřednictvím nějaké postavy, se odehrává později také v dalších postavách, včetně třeba manželky a/nebo „matky“ jeho vlastních dětí. Také muži mají duši a někdy jsou citlivější než samy ženy. Mohou se sami ujmout péče o druhé. Bývají z nich výborní kuchaři. S péči se mohou věnovat domovu či zahradě. Nebo mohou být třeba psychology, kteří užívají své empatie. Někdy jsou „jen“ vrbami pro druhé. Také mají své vnitřní psychické lůno, které mohou užívat pro procítěnou, prožitkovu tvorbu. V tomto smyslu i muži rodí! U umělců, kteří se vyjadřují citovým způsobem, lze pozorovat, jak jejich tvorba souvisí s jejich postavením Luny ve znamení. Ukažme si to na příkladu dvou malířů: Luna jako symbol tvořivosti „z nitra“.
Nejen pro muže, ale pro nás všechny platí, že máme své psychické lůno a žaludek (vnitřní nádoby). Žaludek máme fyzický i psychologický. O oba potřebujeme pečovat, máme-li se stát oduševnělými bytostmi. Fyzickému žaludku (potažmo našemu organismu) poskytujeme výživu. Podle postavení Luny ve znamení a v horoskopu lze odtušit, jaká potrava je pro nás vhodná. A potřebujeme pečovat také o ten psychický žaludek – o své nitro, svou duši, svou vnitřní nádobu, v níž musíme „provařit“ svůj život a sebe sama. I toto psychické nitro potřebujeme živit. Syrovou potřebou jsou životní zážitky. Ale vhodnější potravou je výživa „speciálně“ pro duši – což je umění. V dětství (a nejen tehdy) jsou to pohádky, říkadla, hudba, později beletrie, filmové či divadelní příběhy…. Jak bohatá či chudá je tato vaše výživa? Jak osobně ji přijímáte, nebo se jí po „zážitku“ zbavujete? Nejen lůno fyzické je tvůrčí – jeho výtvorem jsou děti Ale i lůno psychické je tvůrčí – jeho plody jsou dítka naší citové tvořivosti. I k nim potřebujeme trpělivost, čas, soukromí, ztišení, péči. Paní Luna a Marie
Píšu článek v době mezi Vánoci a Velikonoci. Tedy v čase, jehož jedním břehem jsou nádherné rodinné svátky, prosincové svátky mateřství – Vánoce. A druhém břehem jsou svátky, kdy jakoby vše, příroda, i duše člověka, umírá a znovu se rodí. Velikonoce. Původně „pohanské“ svátky, které dobře symbolizuje vejce. Je v nich žlutá i bílá, Slunce i Luna. Pošlehání mlázím má omladit vitalitu a plodivost. Předtím ovšem tradičně předcházelo období půstu. Jako v pohádce – nejprve mrtvá, až pak živá voda omlazuje! Křesťanství navázalo mystériem smrti a vzkříšení, jež ztělesňuje Kristus. A součástí toho životadárného příběhu je nanejvýš důležitý poukaz na Marii Matku. Tu čistou, silnou, lidskou duši, jež se Bohu otevřela. Je symbolem oddanosti a lásky. Pramenem útěchy. Paní Luna. jíít na Seznam textů NeptunicA
|