Měsíce Pluta podle vesmírného Hubbleova dalekohledu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_(trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta)
|
Porod a pohřeb planety Pluto - některé synchronicity astronomického objevu
(c) Adamová-NeptunicA, 16. 2. 2024
Dobové souvislosti objevů nových planet – nových vládců znamení (Uran, Neptun, Pluto) jsou významově důležité. Obsahují témata odpovídajícího archetypu (dle tzv. principu synchronicity, jak to zval C. G. Jung).
Dobovým kontextem astronomického objevu Pluta, které zrcadlí témata astrologického Pluta, jsou zejm. totalitní režimy a genocidy, výzkum a užití energie atomového jádra, čtení genetické informace a práce s ní atd. Tato a další témata naznačují obrovsky koncentrované síly, které mohou být užity ke smrti nebo k životu, k manipulaci nebo transformaci apod. Vzpomenout lze také završení díla S. Freuda ("štírovská témata") ad. Tato a další témata lze uvažovat ve vztahu k archetypovému a astrologickému Plutu. Jak v sociálně kulturním kontextu, tak v kontextu individuálního života. Chci ale pozornost nyní zaměřit na významové souvislosti spojené s vlastním objevem a astronomického Pluta. 1) „Planeta X“ (pozdější Pluto) a planeta Mars
Těleso, kde bylo později objeveno Pluto, nejprve hypoteticky vypočítal všestranně geniální Percival Lowell (1855-1916). „Planeta X“ ani vhodnější název však ještě nebyly „realitou“. Pozoruhodné je, že Lowell se souběžně také patnáct let zabýval studiem planety Mars, která symbolizuje tradičního vládce znamení Štíra před objevem Pluta. Ještě za svého života založil Lowell observatoř – je to proslulá Lowellova observatoř.
2) Nomen omen objevitele
Patnáct let po smrti Lowella byl na tuto observatoř roku 1929 přijat Clyde TOMBAUGH (1906-1997) a bylo mu svěřeno pozorování oblasti, kde zemřelý Lowell předpokládal „planetu X“. Tombaugh se tedy stal jakousi „živou vodou“, kterou byl pokropen předchozí výzkum. Zrcadlí se to ve jménu objevitele. Jméno TOMBAUGH zahrnuje slovo „hrobka“ (TOMB). Ve jménu je také baugh, hláskový posun slova bough – větev, ratolest. Čili objevitel je živou „ratolestí z hrobu“.
3) „Čapka neviditelnosti“
Ačkoliv bylo Pluto objeveno v roce 1930, nebylo možné ho nijak vidět „napřímo“. Tombaughovým úkolem bylo systematické fotografování dané oblasti pomocí zlepšených dalekohledů a časově dlouhé expozici. Po téměř roce práce nalezl Tombaugh 18. února 1930 při porovnávání desek z ledna toho roku pohybující se „tečku“ – těleso. Po kontrole nálezu bylo v noci z 12. na 13. 3. 1930 zasláno oznámení o objevu nové planety do Harvard College Observatory. Za datum objevu se považuje 18. únor 1930 (viz astrocom – odkaz ad 3). Takto byl tedy objeven „neviditelný“ Pluto.
V řecké mytologii má bůh Pluto také jméno Hádes. Dvě jména značí protiklady téhož archetypu. A byl to právě Hádes – Neviditelný, jenž byl vybaven helmou či čapkou neviditelnosti. (Sehrála roli v mýtu o Perseovi.) Po astronomickém objevu Pluta se později zjistilo, že „neviditelné“ těleso X bylo zachyceno jako tečka na neostrých fotografických snímcích již za Lowella. Ale ještě jako příliš neviditelná „tečka“… 4) Nomen omen planety PLUTO
Objev nové planety vyvolal obrovský zájem světové veřejnosti. Observatoři přišlo nesčíslně návrhů jmen, z nichž nakonec zůstaly tři, a z nich zúčastnění astronomové jednomyslně vybrali název Pluto. Také proto, že počáteční dvě písmena znamenala iniciály „předobjevitele“ Percivala Lowella. Synchronisticky pozoruhodné je to, že návrh jména Pluto podala jedenáctiletá holčička, prý podle svého psíka.
A lze tedy připomenout mytologickou synchronicitu. Strážcem podsvětní říše, již spravuje Hádes/Pluto, je vícehlavý pes Kerberos. A ve většině případů se z domácích zvířat dává jméno Pluto psům… I planet/k/ mají svůj osud, jenž se zrcadlí ve jménu, resp. v odkazu na určitý archetyp… Jen ještě dodám – je celkem jedno, užíváme-li název Pluto, Pluton, Pluťák – pokud víme, o jaký archetyp jde… 5) Pohřeb planety
Vzhledem k malé velikosti Pluta byl jeho status planety zpochybňován od 70. let minulého století. Na astronomickém kongresu v Praze byla dne 24. 8. 2006 usnesena nová definice planety, kterou Pluto nesplňovalo. Bylo přeřazeno mezi trpasličí planety, tedy planetky (což byla nově „založená“ kategorie těles). Se svým satelitem Charonem (jedním z pěti) je Pluto vlastně dvojplanetkou.
„Pohřbení“ Pluta jako planety je pozoruhodnou synchronicitou k příslušnému archetypu. Vlastně ho charakterizují jak „těžký porod“, tak „pohřbení“. Po konferenci jsem četla článek, že vznikl pojem „zplutonizovat“ ve smyslu „znicotnit“. Vlastně se astronomické Pluto ocitlo v krizi. Někteří astronomové stále zastávají názor, že by Pluto měl patřit dál mezi planety. O tom něco v závěru odkazu ad 2). 6) "V nepatrném množství je obrovská energie"
- tak se vyjádřil A. Einstein o tom, co vyplývá z jeho teorie relativity. Viz nově uvedený dokument "Einstein - bomba" na Netflixu.Rovnice e=mc2 vedla k užití energie jádra. Malá planetka Pluto je tak výstižným obrazem archetypového Pluta s jeho "natlakovanou" energií. Jak ji užijeme na osobní rovině? Odkazy:
1) https://en.wikipedia.org/wiki/Clyde_Tombaugh 2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_(trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta) 3) https://www.astro.com/astro-databank/Celestial:_Pluto_Discovery Poznámka:
psáno k uctění božského Pluta - jenž mi v podobě planetárního tranzitu řadu let dělal opozici z 10. domu na vládkyni mého horoskopu Venuši na 26° Raka ve 4. domě radixu. Ó skrytý a mocný, děkuji.
|
Neptunica - Psychologická astrologie (astropsychologie) jungovského zaměření
 |
Facebook:
Neptunica.cz