rozmluva nad četbou, (c) LA-NeptunicA

výpisky z četby k Rusku ...
(aneb Putin není šílený, "jen" má touhy velkoRuska...)

 12. 3. 2022

Při přípravě horoskopů k  agresivní invazi Ruska na Ukrajinu a k ruským lžím jsem se probírala znovu několika knihami. Nabídnu výpisky, které považují za důležité pro pochopení kmenového horoskopu novodobého Ruska a jeho "mimikrů", jak budou uvedeny ve 3. části mých textů k Ukrajině (viz NeptunicA).
Samozřejmě nejde o všechny rysy ruské mentality či tendence, ale o ty hrozivé a možná dominantní.
Vypíšu nejprve některé slovní obraty z  uvedených citátů:

Revoluce nebo zlodějiny
Systém založený na ideologii násilí
Moc žijící ze lži
Rusku nevládnou zákony, ale lidé
Centralizace
Spojení státu a církve
Udržované napětí kolem hranic
"Nacionalistické a šovinistické Rusko, prahnoucí po revanši, pouze zvedlo své prastaré ideje..."

Výpisky jsou z několika knih, které doporučuji vaší pozornosti.

Alain Besancon: Svatá Rus. Franc. orig. 2012. Přel. (c) Josef Mlejnek, 2015. ISBN: 978-80-7325-360-8

"Umění lži je stejně staré jako Rusko."

Ruština má pro označení pravdivosti dvě slova, jak připomíná francouzský historik a filosof Alain Bersancon v útlé knize "Svatá Rus". 
Slovo pravda a slovo istina.
Slovo pravda označuje nejen pravdu, ale také spravedlnost či spravedlivý nárok, jenž má také božský základ.  Slovo istina je to, co označujeme vědeckou či faktickou pravdou, kterou můžeme ověřovat.
Autor píše:
"Istina je méně vznešená než pravda. Na deformacích učiněných vůči ... istině, příliš nezáleží, protože nad ní září pravda jako útočiště. " 

Čili nad běžnou, faktografickou pravdou stojí vyšší pravda - jakási kombinace víry, přesvědčení a ideologie se spirituálními rysy, jež smí překrucovat fakta v zájmu vyšší "pravdy".  Bersancon poznamenává, že to "umožňuje, jak zaznamenali cizinci, že se v Rusku lže ve vší upřímnosti, celou duší." Tento druh pravdy Bersancon nazývá "ontologickou lží". Je základem pseudoreality vydávané za skutečnost.
(Výpisky ještě doplním.)

A volně připojím citát připisovaný slavnému ruskému spisovateli Solženicizovi:„Lžou, my víme, že lžou, a oni vědí, že víme, že lžou,“ (Viz)

---

Alexandr Jakovlev: Rusko plné křížů.Od vpádu do pádu bolševismu. Orig. 1999. Přel. (c) Jana Červenková a Milan Jungmann. Předmluva: (c) František Janouch. Brno 2008. ISBN 978-80-211-7.

Jakovlev, který původně pracoval pro Gorbačova, věnal následná desetiletí svého života zkoumání sovětských archivů KGB a státu. S komunistickou ideologií se posléze zcela rozešel.
Jeho kniha je vlastně knihou o  bolševismu. Teror vůči nepřátelům i jejich dětem, umělcům, zemědělcům, inteligenci atd.  Genocida národů. Čistky, deportace, přesidlování. Vězení, gulagy.  Ad.

---

Autor knihy o ideologii násilí:
"Stalin si ve své trestní praxi nevymyslel nic, co by neexistovalo za Lenina: popravy, rukojmí, koncentrační tábory a všechno ostatní. Leninova výzva podporovat "masovost teroru" se opravdu masově rozšířila do praxe /.../ jeho osobní podíl na zabití milionů ruských občanů /.../.
Podstata tkví v systému, který začal vytvářet. V systému založeném na ideologii násilí.
/.../
Ruský lid je vskutku schopen všeho. Může zrodit Puškina i Gogola, Ciolkovského i Vernadského. Je schopen všeho, zvláště se zpíjet... Buď jsou revoluce, nebo zlodějiny vládnoucích. /.../ Moc žije ze lži."

Citáty k Rusku z předmluvy (c) Františka Janoucha:
"Je známo, že Rus přijala křesťanství v roce 968 z Konstantinopole. Byzantské mravy té doby - podlost, zbabělost, prodejnost, lstivost, maximální cetralizace, zbožštění osobnosti - dominují v sociálně-politickém životě Ruska dodnes."
Po vpádu mongolských dobyvatelů ve 12. století asijské stínové mravy "s jejich neúctou k osobnosti, lidským právům, s kultem síly a násilí, s mocí despotů a bezprávím se projevily v celém způsobu života lidu...
Tragédii Ruska způsobilo především to, že mu tisíce let vládli lidé, a nikoli zákony."

"Důležité státní i policejní dokumenty nesměly být nikdy skartovány. Na archivních deskách a šanonech bylo napsáno: Chranit večno! (Zachovat navždy!)".

Bil Browder: Rudý zákon. Jak jsem se stal Putinovým nepřítelem č. 1.   Přel. (c) Vladimír Fuksa, 2015. Vydal (c) Albatros Media 2015. ISBN 978-80-265-0321-7

Kniha americko-britského miliardáře je vylíčením jednoho z nejdramatičtějších politických thilerů současnosti, jehož se stal aktérem. V devadesátých letech se stal investorem na ruském trhu a vybudoval raketově uspěšný fond. Zkorumpovaní ruští policisté a úředníci fond vyraboval a naopak obvinili  Browdera, který byl r. 2005 vykázán  Putinem ze země. Browderův ruský daňový právník Sergej Magnitskij, kterému se podařilo celé korupční spiknutí  v ruské státní správě rozplést, byl v Rusku nespravedlivě uvězněn a cílevědomě umučen ke smrti. Léta vše popíraly ruských lží. Nicméně Browder shromáždil údaje, dokumenty, svědectví a zasloužil se o prosazení zákona Sergeje Magnitského na půdě amerického kongresu. Zákon od roku 2012 zakazuje vstup do země a nařizuje zmrazení účtů vrahům Magnitského a ruským občanům, kteří porušují lidská práva. Mimořádně aktuální téma. Čtivá dokumentární kniha.

---

 Ke katastrofě Chodorkovského (jednoho z nejbohatších Rusů) a jeho odsouzení a uvěznění:

"Proč to Putin udělal? Nejoblíbenější teorie zněla, že Chodorkovskij porušil Putinovo zlaté pravidlo: "Drž se dál od politiky a všechen nelegálně nabytý majetek si můžeš nechat." Chodorkovskij tuto zásadu porušil tím, že před blížícími se parlamentními volbami posílal miliony dolarů opozičním stranám /.../ Putin z něj musel udělat exemplární případ.
/.../
Putin udělal něco dosud nevídaného: umožnil telefizním kamerám, aby v soudní síni zabíraly nejbohatšího člověka v Rusku, jak tiše sedí za mřízemi klece.
/.../
Když byl Chodorkovskij shledán vinným, skoro všichni ruští oligarchové se jeden za druhým vydali za Putinem a řekli: Vladimíre Vladimíroviči, co mohu udělat pro to, abych v té kleci neskončil?"
/.../
50 % Vladimíru Putinovi. Ale nevím to jistě. Mohlo to být třicet procent. Nebo sedmedesát. /.../ Udělal z oligarchů své "děvky" a podle mnohých odhadů se stal nejbohatším člověkem na světě."

K věznění a mučení Sergeje Magnitského v Rusku - dle dokumentace:

"V létě 2009 se Sergejovo zdraví velice zhoršilo. Lékaři  ... mu diagnostikovali pankreatidu, žlučové kameny a zánět žlučníku.
/.../
Jakmile ... prošel branou Butyrky, požádal Sergej vedení věznice o zajištění lékařské péče... Jeho žádost byla ignorovaná... bolesti s každým dnem sílily.
/.../
žádostí všem složkám vězeňského systému... a justičnímu systému. ... odpovědi byli šokující.... "Žádost o lékařskou péči v celém rozsahu zamítám".... "Vaše žádost o prověření stížností na odmítání péče a kruté zacházení se zamítá."
/.../
Po měsících neléčeného zánětu slinivky, žlučových kamenů a zánětu žlučníku Sergejovo tělo podlehlo a dostal se do kritického stavu. Vedení Buryrky... ho konečně poslalo... na pohotovost.
Když tam byl přivezen, nedopravili ho do nemocničního traktu. Strčili ho do izolační cely a připoutali k lůžku. Pak k němu přišlo osm dozorců.... Přišli, aby ho zbili. A pak se do něj nelítostně pustili gumovými obušky.
Po hodině a osmnácti minutách přišel civilní lékař a našel Sergeje Magnitského. Ležel na podlaze a byl mrtvý.
/.../
na oficálních internetových stránkách ministerstva vnitra, že se "v trestním spisu případu nenachází žádná Magnitského stížnost na zdravotní péči". /.../ Vzápětí po Sergejově smrti začaly všechny složky ruské policie a justice vytvářet košatou kamufláž  /.../  nebyly shledány žádné důvody k zahájení vyšetřování trestného činu."
/.../
Během 358 dnů strávených ve vazbě podal on a jeho advokáti 450 stížností, dokumentujících do největších podrobnosti kdo, kdy, jak a kde mu co udělal. Tyto stížnosti a důkazy, které se později objevily, činí Sergejovu vraždu jedním z nejlépe zdokumentovaných porušení lidských práva ... v Rusku.
/.../
Medvěděv požádal generálního prokurátopra a ministra spravedlnosti, aby to prozkoumali.  /.../ následkem... bylo dvacet vězeňských úředníků zbaveno funkce.
/.../
Přišel někdo z nich se Sergejovým případem do styku?
Jeden. Je to úplná blbost. Jenom kouřová clona."

K Putinovi - který se vrátil znovu do vůdčí role a kterého přijetí amerického Magnitského zákona  "pokořilo":

"Co člověk jako Putin udělá, když je pokořen? To jsme viděli už mnohokrát: vrhne se na toho, kdo ho pokořil.
Tím člověkem jsem byl však bohužel já.
/.../
Postavit mě před soud, když jsem nebyl v Rusku, to bylo velmi nezvyklé. Teprve podruhé v postsovětských dějinách by Rusko soudilo občana západního státu v nepřítomnosti. To na tom ale nebylo nejhorší. Opravdu neuvěřitelně působila skutečnost, že chtěli soudit i Sergeje Magnitského.
Ano, je to tak. Chtěli postavit před soud člověka, kterého zabili. Dokonce ani Josef Stalin, jeden z nejhorlivějších masových vrahů všech dob, člověk zodpovědný za smrt nejméně dvaceti milionů občanů Sovětského svazu, se nikdy nesnížil k tomu, aby dal soudit mrtvého člověka.
Ale právě to Vladimír Putin v březnu 2013 udělal.
Putin tvořil dějiny soudnictví. V Evropě byl mrtvý člověk naposledy soudně stíhán v roce 897."

Edward Lucas: Nová studená válka aneb jak Kreml ohrožuje Rusko i Západ. Překl. (c) Pavel Vereš, 2008. Vyd. Mladá fronta Praha 2008. ISBN 978-80-204-1879-1.

Bestseller komentátora listu The Economist odhaluje skutečné, byť skryté snahy putinovského Ruska. Dlouholeté kušenosti a  kontakty umožnily Edwardu Lucasovi exkluzivní informace z kremelského zákulisí, na jejichž základě autor dochází k nanejvýš znepokojivým závěrům  - již v roce 2008 jednoznačně tvrdí, že  mezi Východem a Západem probíhá nová studená válka – a Západ zatím prohrává!
Kapitoly knihy: 1.  Putinův vzestup k moci - jak se KGB chopila moci v Rusku. 2. Putin u moc - vítězové a poražení nového režimu. 3. Nekalé úmysly - Kreml nasazuje proti opozici státní moc. 4. Proč jsou peníze největší silou Ruska a naší největší slabinou. 5. "Nový carismus" aneb co mají noví vládcové Ruska za lubem. 6. Východní Evropa jako frontová linie nové studené války. 7. Politika ropovodů a plynovodů - hrozba a skutečnost. 8. Řinčet zbraněmi, nebo je prodávat. Ruská zahraniční politika bez příkras. 9. Jak vyhrát novou studenou válku - proč si musí Západ věřit.

---

Nová moc - KGB - dnes FSB.
"Důstojníci KGB se v jistém zvlráceném smyslu sami pokládali bezmála za jakési laické kněžstvo."
"Velmi brzy poté, co se Putin stal předsedou vlády.... takto promluvil...: "Skupina agentů FSB určená, aby pod krytím pracovala ve vládě Ruské federace, úspěšně plní svůj úkol. /.../ Veteráni sovětské rozvědky a bezpečnostních služeb se od roku 2000 ujímali řízení nejen Kremlu a vlády, ale i sdělovacíh prostředků a vrcholných ekonomických orgánů."

Spojení státu a církve
"Spojení státu s církví je zcela nezakryté./.../
Na oplátku za státní ochranu poskytuje ruská pravoslavná církev pevnou oporu snaze Kremlu narýsovat čáru mezi ruskou a západní civilizací."

Napětí kolem hranic se setrvale udržuje
"Kremlu se příčí představa, že by se mohla přirozeně vyvíjet jakákoli forma mnohostranné diplomacie. /.../ Kupříkladu udržuje napětí u přetrvávajích sporů ohledně bývalých hranic..."
Zmiňováno je Estonsko, Lotyšsko, Moldavsko, Rumunsko, Ukrajina, Gruzie...

O postoji Západu k Ruska (jak napsal autor v roce 2008):
"Nacionalistické a šovinistické Rusko, prahnoucí po revanši, pouze zvedlo své prastaré ideje..."
"Je nutné vzdát se bláhové představy, že Západ může ovlivňovat ruské vnitřní politické poměry."
" SKutečně účinný svorný přístup Západu k Rusku se v minulé studené válce rodil jen zvolna a ani nový přístup nebude vytvořen přes noc. Avšak jeho prvky jsou jasné. Zaprvé: Evropa a Spojené státy americké si musí uvědomit, že Kremlu leží na srdci jejich rozštěpení."
"Evropská unie musí zaměřit pozornost na plyn, neboť ten je nyní nejzranitelnější Achillovou patou kontinentu." (napsal autor v roce 2008)
"Náš systém není dokonalý, ale je lepší - poctivější, spravedlivější, vlídnější i tolerantnější než autoritářsky loupeživý kapitalismus Ruska."

Později v roce 2012 vydal Edward Lucas další knihu: Klam. Špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává západ.

Z dalších knih např. Ondřej Kundra: Putinovi agenti. Jak ruští špioni kradou naše tajemství. Vyd. 2016.