Zlo v Nice

© Lenka Adamová (Neptunica), 15. 7. 2016

Krutá událost se stala ve Francii, v městě s tak pěkným jménem NICE, včera večer 14.7.2016. Terorista s náklaďákem usmrcoval při dvoukilometrové jízdě lidi na promenádě ve svátek Pádu Bastily.
Za posledních osm měsíců je to již třetí tak velký teroristický útok na francouzském území...

 Než se k události v Nice a k horoskopu s ní spojeném dostanu, vrátím se trochu do historie Francie. Ke klíčové konstelaci, jež s horoskopem té tragické a zlé včerejší události nepochopitelně souvisí....

vodnářské jiskření

14. července 1789. Den pádu Bastily. Symbol, začátek a součást Velké francouzské reoluce, od roku 1880 ve Francii státním svátkem. A také symbolický počátek Věku Vodnáře.
Ať už jsou dohady o příchodu „Věku Vodnáře“ - a mám na mysli zejména u nás, v pseudoučených blíženeckých poměrech – spojovány s jakýmkoli „bodem na obloze“, faktem je, že Věk Vodnáře se ohlásil již právě v té době, v 18. století.  Záblesky zajiskřily i na jiných místech Evropy. A vodnářské vanutí od těch dob sílilo a šířilo se. A dnes již stojíme ve vodnářských tématech celosvětově oběma nohama.

Věk Vodnáře se ohlásil v 18. století nejen ve Francii.  Jeho planetární věšáček na obloze, nositel archetypu, planeta Uran, byla objevena v témže století, roku 1781. Byla objevena náhodou, nejprve považována za kometu. Objev nové „putující“ planety, součásti planetárního systému, byl šokem, který  z astronomů nikdo nečekal. Objevitelem byl W. Herschel, Němec anglického původu.

Zpět do Francie. Do země, jejíž duch, mentalita, indicie, atmosféra atd. jsou vodnářské, uranistické. Pojem revoluce sice přinesla v novověku Anglie v souvislosti se sociálním děním. Pravý obsah mu však dala vzápětí až Francie. Zatímco „revolucí“ se v Anglii mínila spíše evoluce (viz Darwin), či reformace. Jistě - i v Anglii se projevil vodnářský nápor. Anglie také měla svou velkou revoluci, dokonce dříve než Francie. Byla to Anglická občanská válka v 17. století, která vedla k poprave Karla I. Stuarta a ke krátkému období republiky (4 roky). Leč instutuce kralování byla posléze znovunastolena. Absolutní monarchie však byla změněna v konstituční, parlamentní uspořádání trůnu. A to v zásadě trvá do dnešních dnů. Trvalost ve změnách. Zatímco ve Francii byla revoluce byla pro sociální uspořádání důslednější. Dalo by se skoro říci, že zatímco vodnářský tlak v Anglii byl nakonec v režii Saturna, ve Francii ho dirigoval archetyp vodnářského Urana (titána Prométhea).

nový věk - Francie

Ve Francii se však vskutku revoluční, revoltující, šokující, objevné, převratné, experimentální snahy projevovaly/projevují ve všech možných oblastech. Neuvěřitelné experimentování ve francouzské gastronomii:  např. šneci, či držky a cokoliv jiného na překvapivé způsoby. Nebo proslulá žabí stehýnka! Přičemž žabí stehýnka se stala prvním experimentálním zdrojem elektrické energie  – a ta je spojovaná doslovně i metaforicky s tématy Vodnáře/Urana. Elektrická živočišná energie byla objevena rovněž v 18. století  - pro změnu v Itálii (Galvani). Ale i když se žabí stehýnka připravují v různých zeměpisných koutech, jako delikatesa jsou historicky spojena s Francií. Nebo současná molekulární gastronomie – i když přímo ve Francii nevznikla, uvádí se, že se rozvíjí právě zde nejvíce. A zmíním ještě další oblasti:  revoluční inovace v nábytkářství, v oblasti erotiky a sexuality, v módě atd.  

Anebo vzpomeňme např. na Sochu Svobody, dar Francie Spojeným státům.  Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1778 (opět 18. století!).  Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Socha stojí na ostrůvku svobody před New Yorkem od roku 1886.
Revoluce sociální ve Francii, kde nabyla dokonce vypjaté podoby revolučního teroru, ovlivnila nejen Francii, ale veškerou euroamerickou -  tzv. západní - kulturu.  Procesy sociálních revolucí, osvícenství, sílící ateismus, revoluční rok 1884 v dalším století, průmyslová a vědecko-technická revoluce, emancipace ve všech možných kulturních oblastech, emancipace evropských národů, uvolnění kolonialismu…. A v dalším století až do naší současnosti: dobývání vesmíru, letecký, kosmický, technologický pokrok… Lze snad pochybovat o vodnářském vanutí, které postihuje posléze celý svět?

vnucený teror

Teror se ve Francii objevil nyní znovu, vnuceně. Objevil se jako prasklý vřed pulsujícího napětí v evropské (euroamerické) kultuře.
Ve slavnostní atmosféře nočního přítmí 14. července 2016, kdy davy lidí vyhlížely ohňostroj, odehrál se na kolonádě masakr. Náklaďák na své smrtonosné dvoukilometrové dráze usmrtil přes osmdesát obětí, mezi nimi bylo na desítku dětí. Strašné. A přes dvěstě dalších lidí zranil.  Stalo se tak v kratším časovém úseku po 22.30 MET/S. Nověji je uváděn na Wikipedii časový údaj 22:45.

Ascendent události v daném místě je naprosto přízračně ve Vodnáři, ve znamení tak zásadním pro francouzskou mentalitu. Vládcem horoskopu události je tedy Uran.
Podívejme se nyní postupně na různé podoby téhož horoskopu (domy jsou v systém KOCH). Postupně zdůrazňuji podstatné indicie tohoto horoskopu. Tyto indicie naznačují, poodhalují, něco vysvětlují. Ale nebyla bych s to, či kdokoli jiný z astrologů, ukázat PŘEDEM na jedno konkrétní místo a čas. Přesto lze dodatečně uvažovat nad horoskopem a nad tím, co o sobě dalo vědět tím krutým atakem.
Např., že brutální stránky Vodnáře a Urana o sobě dávají znát. To je poznámka pro ty, co by chtěli znamení Vodnáře a Urana chápat příliš idealisticky. (A činí tak mimochodem např. i jungiánská astroložka ve své knize Duše a vesmír, česky nakl. Sagittarius). S tou odvrácenou brutalitou, s tou stinnou, INDIVIDUALISTICKOU, brutálně zkratovitou formou projevu, bude třeba do budoucna opravdu počítat.

Velký trigon zraněné kolektivní identity:
Slunce v Raku - Luna s Martem ve Štíru - Cheiron v Rybách

AC ve Vodnáři.
Než se podíváme na vládce horoskopu, podívejme se na postavení světel, symbolů vědomí a duše, ať už jde o individuum či o národ.
Slunce je ve znamení Raka. V  mundánní (kolektivní) astrologii je toto znamení spojeno s tématem národní identity, krajiny, domoviny, vlastního prostředí, "domácí půdy". Ať už je jinak psychickou dominantou toho národa něco dalšího, něco jiného.
Slunce v Raku tvoří harmonický trigon s vládkyní Raka, Lunou. Luna je v dalším vodním, emocionálně a silně duševně založeném znamení Štíra. A navíc Luna tvoří konjunkci s bojovným Martem.
Potud bychom mohli ještě uvažovat o vztahu k transformačním energiím, jež se projevily v národních dějinách, v minulosti národa (planeta Luna souvisí i s národní minulostí, vzpomínkami). Hrdé (Slunce) vzpomínky (Luna) na bojovnou (Mars) transformaci (Štír) by mohly souviset právě se svátkem dobytí Bastily.
Avšak Velký trigon je spojen ještě aspekty s archetypovou energii Cheirona, který je ve znamení Ryb. Bolest, trauma signalizuje právě Cheiron. A znamení Ryb - oběť, oběti,  obětování... - Bolestné, vnucené, zraňující.. Pokud v době ateismu nerozumíme tématu "dobrovolné oběti", pokud nerozumíme křesťanské víře v oběť našeho Pána, Ježíše Krista, je těžké vůbec téma oběti zpracovávat, chápat jeho archetypovou roli pro náš život, natož jít tématu oběti vstříc (např. dobrovolným vzdáním se různých lákadel, jež doba přináší...). Ale archetyp oběti a obětiny se neptá, a jako vše vytěsněné a nepřijaté pak často přichází v kruté a stěží přijatelné podobě. Oběť pak příliš doslovně se týká člověka, lidí.... nás...
Je opravdu smutné a kruté, že oběti přinášejí ta zem a ten národ, jenž se stal hlavním nositelem humanistických hesel svobody, rovnosti a bratrství.  Sociální emancipace. Volnomyšlenkářství.

Ascendent ve Vodnáři - šokovaný národní svéráz

Nyní si všimněme AC ve Vodnáři.
Vládce horoskopi této mundánní událostii URAN je dlouhodobě ve znameníí Beraa. Vládcem Berana je Mars, který je v tomto horoskopu aktuálně a prakticky jen "na moment" v konjunkci s Lunou ve znamení Štíra. Energie této zvlášť zraňující  konstelace, zvlášť nečekané a bolestné dopadá šokujícím způsobem (kvadatura) na Ascendent. Tedy událost je přímo vyjádřena (poznamenaná) útokem, bolestným, zlým, zákeřným útokem ze znamení Štíra.
Zde chce zdůraznit, že znamení Štíra NENÍ zákeřné, zlé. Tak se může projevit pouze ve své vytěšněné, potlačené, nezpracované, stiinné stránce. A to se stává dosti často na kolektvní rovině. Protože to, co je třeba a co je možné namáhavě a velmi obtížně zpracovávat na individuální rovině, bývá téměř nemožné zpracovat "kolektiivním" způsobem.
Zvláště když náročná konstelace Luna a Mars ve Štíru jsou spojeny obtížným aspektem - kvinkunxem - s Uranem. To vede k jistému "přeskakování", přehlížení varujících symptomů. Uran je krom toho zdůrazněn ve své "přehlížejcí" podobě ještě důležitým hlavním aspektem, jenž je s ním spojen. A to je výrazně "vytěsňující" aspekt - kvadratura - který spojuje Urana se symbolem vědomí, Sluncem. Ach jo. I v horoskopu jedince je taková konstelace náročná a souvisí se životními zvraty...

tvrdá oběť - v předivu nadnárodních souvislostí...

Téma oběti v současné době naznačuje též Neptun, který je déledobě ve znamení Ryb, a je v konjunkci s Dračí osou, a to konkrétně s Dračím ocasem. Ten bývá spojován v mundánní astrologii s vytěsněnými, nezpracovanými "stinnými" (a v důsledku toho "zlými") stopami z minulosti. Znamení Ryb a archetyp Neptuna rezonují s tematikou náboženství, spiritiality, schopností odpuštění, obětování egoismu, s láskou k Bohu a bližním - lidem! a ke všemu stvořenému. Stínem těchto témat pak může být tvrdé vzkypění zuřivých emocí, možná podbarvených "tvrdou vírou"  (islámu). Nezapomeňme, že tím, kdo tady "tvrdí" muziku je bohužel přítomnost Saturna v kvadratuřen na Dračí osu.
Bude zřejmě třeba více si uvědomit a zpracovat, zformovat v mezinárodních souvislostech, jakož i ve světonázorových souvislostech (Jupiter) reálné možnosti (Jupiter v Panně) obrany (Saturn)...

bohužel... Černá Luna...

Kolektivnáí mentalitu Francie zrcadlí především znamení Vodnáře, resp. archetyp Urana. Ale nejen to.
Francie, sladká Francie, jak jsem již zmínila v textu Teror v Paříži, je spojena také s archetypem Venuše. Venuše vzdušné. Rezonující s tématy jako je:  krása a umění, umělecké salony, výstavnictví, překrásné zámky a zahrady, šarm a koketérie, galantnost a galanterie, hrdost, rozkošnictví, půvab i nezávislost atd. atd. V  horoskopu teroristického útoku v Nice tvoří Venuše (v sebevědomém Lvu) konjunkci s Merkurem. Což mohou být příjemné procházky po kolonádě... Merkur ovšem také souvisí s motorovými vozidly. A konstelace Venuše s Merkurem, byť skvělá a sebevědomá, je v napjaté kvadratuře se zrádnou a zákeřnou Lilitou, zneužívající znamení Štíra k nečekaně útočnému jednání...
Ještě dodám, že první osobou, která se v novodobé astrologii (po 2. sv. válce) věnovala znovubojevení archetypu, jenž astrologicky nese jméno Černá Luna, byla Francouzka Joelle de Gravelaine (Le Retour de Lilith). Jméno, které Černé Luně dala, bylo m.j. gilotiina..

co dál?

Tou nejdůležitější a nejzávažnější otázkou nyní a v nejbližší budoucnosti tedy bude, jak se vyrovnat se stinnou, brutální stránkou vodnářského vanutí. S jeho impulzivitou, nepředvídatelností, četností, nahodilostí (ve smyslu „nepředvídatelnosti)? S jeho krajně revolučně-anarchickými či revolučně-teroristickými podobami. To je podoba, která se může změnit v čiré výrony zla, resp. být zlem zneužita.

Jak vytvářet vědomě „rozumný“ teror vůči zvlčilému teroru? Lze dobrovolně omezit nabyté svobody v západních demokraciích? Je snad nutné se kvůli tomuto dobrovolnému omezení, ohraničení svobod vydat cestou novodobých totalit, jejichž podobu v současnosti představuje putinovské Rusko? Jak by si bohužel leckteří přáli (zejména totalitní Rusko samo a jeho přátelé). Já bych si to však nepřála. To je cesta z louže rovnou do jíímky.

Anebo bude nutné naučit se žít ve svobodném a zároveň nesmírně labilním prostoru současného světa? Bude třeba vzít vážně hlavní smysl Vodnáře – a to je humanismus.  Omezit své civilizačně materiální výdobytky a příšerné výstřelky. Upřímně řečeno – údaj o tom, kolik vynakládá president Francie Hollande na kadeřníka mne prostě šokoval.  To se pak člověk skoro nediví, že si někteří ve vzdálených krajinách myslí, že v Evropě lítají pečená kuřata do huby.

Co je Evropa schopna prakticky, realisticky, humanitářsky, a zároveň nekompromisně vůči svým nepřátelům učinit? Nepřátelé demokracie nejsou jen venku, jsou i uvnitř. Jak nacionalismus, tak terorismus samozřejmě především nyní čerpají z celosvětového problému emigrace.
Tato teroristická válka, tato Gigantomachie (jak jsem se o tom zmiňovala v některých svých dřívějších příspěvcích),  ohrožuje svět.

Vodnář/Urana jsou archetypově spojeny s labilitou, nepředvídatelností a přesvědčením, že to „nějak vyřešíme“. Je to v sociálních a davových situacích podobné, jako s počasím. Lokálně se projevují snahy uměle do počasí nějak zasahovat. Nemluvě o neuvěřitelných částkách a technologiích  na jeho „poznávání“ a předvídání. A přesto se dál chová nepředvídatelně, resp. lze ho předvídat jen na krátký časový úsek. A i v krátkém časoovém úseku nás leckdy zaskočí. Dokáže  vždy znovu kdekoli na zeměkouli překvapit.  Co jsme se s počasím tedy naučili? Sledovat nejbližší hrozby. Počítat s počasovými riziky. Například nestavět v záplavové oblasti. Snažíme se chránit obyvatele. S případným zapojením armády. A v materiální oblasti počítáme s rezervami a nápravami škod.

Lze to analogicky vztáhnout k sociální oblasti? Kde budou lužné sociální oblasti? Které by pojaly přílivové vlny emigrantů? Kde budou hráze?
Bezprostředně po události zprávy hlásí, že událost má okamžitý dopad na bezpečnostní opatření po celé Evropě. Copak to stačí?
Jak se ale začneme chovat jinak? Budeme mnohem více a každodenně při hromadných akcích počítat s „hrázemi“, bezpečnostními opatřeními atd.?
Kam až dosáhne naše lítost a zděšení? Jak dlouho potrvají? Co je zase přeblikne?
Musíme novou realitu, měnící se modus operandi teroristů, vnímat. Nežijeme v bezpečném světě.
Co tedy dál?