Comenius (1592-1670)
Rudolf Starý © Revue PROSTOR, ročník V/20, červen 1992. Užito se souhlasem R. Starého. Ukázka (c) : Počátek 17. století lze označit za období, kdy tato protikladná pojetí světa a lidského myšlení, vzešlá z renesanční hermetické filosofie, se střetla, aby na dobu dalších tří set let určila dominantní paradigma evropského myšlení. Z hlediska současné neurofyziologie by bylo možné říci, že se tehdy vyhrotil spor mezi levou a pravou hemisférou lidského mozku. Šlo o to, která z nich bude mít do budoucna dominantní postavení při rozvíjení lidského vědění. Zda převáží styl myšlení opírající se o pojmovost (logos), analýzu, kauzalitu a účelnost, nebo naopak o obraznost (mýtus), celistvost, analogii a smysl. Oba způsoby myšlení jsou zcela rovnocenné a pro zachování lidské existence stejně nepostradatelné. Liší se pouze svým „efektem“, zejména co do možností získání moci a bohatství. Dnes již víme, v čí prospěch tento spor dopadl. Tušíme i důvody, proč se tak stalo. Styl myšlení uváděný jako druhý v pořadí nemohl samozřejmě zcela zaniknout ani v době triumfující technovědy. Přežíval v dílech umělců, mystiků a ve zdravém selském rozumu. Celý článek |