J. Delville: Prometheus

Vodnář  a transformace lidstva ?
úvahy k archetypu Vodnáře, resp. Prométhea

(c) L. Adamová - NeptunicA, 20. 10. 2020
předchozí článek  transformace 1. - zde

Jak je to s tím očekáváním vodnářského věku? A už to začlo? Nebo začne snad až nyní? Zničeho nic? Vstupem Jupitera a Saturna do Vodnáře  na konci roku? Či za čtyři-pět let vstupem Pluta do Vodnáře?
Dojde konečně k osvobození lidstva?  K transformaci lidstva?  Jsme dospělými? Zmoudříme? Zmoudří lidstvo? Učiníme svůj svět globálně a všestranně přijatelným?
Častý je názor, že začíná transformace lidstva . Je tomu tak opravdu? Je to s vodnářskou transformací a emancipací opravdu tak nadějné a samozřejmé?
Proberu v krátkých kapitolkách. . Heslovitě.  Vodnář je netrpělivý...

proč je lidstvo vodnářské

řecká mytologie  - je základem západní astrologie (s využítím římských názvů). Božstva jsou  původním obrazem toho, čemu dnes říkáme archetypy.     Zápletky bohů jsou "konstelacemi".
Některá božstva - archetypy - jsou vtělená do dalších, známějších mytologických postav. Jako např.
"Uran zvaný Prométheus". Což je název knihy Riharda Tarnase (nakl. Sagittarius).
Podle řecké mytologie byl Prométheus stvořitelem lidstva, tedy i nás.

Prométheus ukradl bohům oheň. A učil lidi řemeslům a technologiím. Aby se lidstvo stalo nezávislé. Nezávislé na bozích, resp. na přírodě.
Pomsta Olympanů -  přírody - následovala. Olympané stvořili umělou ženu. Pandóru. Svěřili jí skříňku naplněnou mnoha  nedary. A Hermés ji přivedl do světa.
Do Pandóry se zamiloval Prométheův bratr. Epimétheus. Pojal ji za svou ženu.. A z otevřené skříňky vylétly na svét bída, neštěstí, zlo atd. Na dně zbyla jen naděje...

Prométheus měl smutný úděl. Stíhal ho dvojí trest. Jednak trest bohů. Vpodobě "zemských okovů" (připoutání ke Kavkazu). Příroda ho dostihla. A trestal ho nevděk lidí.  Rozlobených tím, co bylo na ně uvaleno. Uvaleno za snahu "odpoutat" se od bohů - od přírody. Bída, nemoci, neštěstí...
Lidstvo je odjakživa prométheovské. Tedy ve svých základech vodnářské.  Prométheus je tu symbolem.cesty lidstva.
A jednotlivé eóny umožňují lidstvu poznat své schopnosti.

 co jsou eóny

Platónský rok  - doba, za kterou zemská osa opíše zvěrokruh. Celý okruh trvá přibližně  25 800 let. V astrologii se platónský rok dělí na 12 platónských měsíců  (eony čili věky).   Každý eon trvá asi 2150 let.  Eony jsou pojmenovány podle znamení zvěrokruhu..
Každý z eonů (věků) přináší své téma jako trvalou součást vývoje lidstva. Písmo (věk Blíženců). Zemědělství (věk Býka). Expanzi a střet kultur (věk Berana). Víru překračující rasy a kultury (věk Ryb – křesťanství).

Věk Vodnáře souvisí  s vědeckým a technologickým pokrokem. Také s hodnotami humanismou.  Vzděláním, svobodou, rovností, budoucností.  Odporem proti dogmatům. . S revoltou a nespokojeností. Také nedomýšlenými důsledky. To jsme my. Nové Lidstvo. Blíže k Prométheovi - Staviteli Zítřků.  Jsme blíže také k Epimétheovi  - s jeho nezralostí a nedomýšlením.

kdy tedy končí eón?

Toť otázka. Nikdo přesně neví. Platónský rok vychází z "okamžiku", kdy by se kryla souhvězdí (astronomická) a znamení (astrologická - po 30 stupních). Ta se však nekryjou. Rozdíly, interpretace vedou k různým pojetím. Filosof a znalec astrologie Z. Kratochvíl píše:
"Přes všechny tyto nejistoty bývá tento problém čten z pozice určité "filosofie dějin", tedy jako zkratkovitá idologizující projekce, která chce nějak pojmenovat důvodné tušení nových proměn a nároků.“ - viz zde.

Jde tedy především o to, co se nazývá DUCH DOBY.

kdy nastal Věk Ryb ?

Ostatně - kdy vlastně začal Věk Ryb?
Zdůrazňuje se souvislosti s křesťanstvím. Pro nás Evropany, pro naši západní kulturu. Že Věk Ryb je ICHTIS. Počáteční písmena jména ukřižovaného Krista.. 
Téma oběti, soucitu, lásky. Vznik univerzálního náboženství.

Jinak projevené a přesto podobné vzniklo už nějaká století předtím. To první univerzální náboženství byl  buddhismus na Východě. Sidhartha Guatama -  Buddha. Probuzený. Nelze jednoznačně určit, kdy se narodil. Mezi 6. stoletím. př. n. l. až polovinou 4. stol. př. n. l.
Už tehdy se rodil DUCH DOBY VĚKU RYB. A dál krystalizoval. A nabýval různých podob.

O Věku Ryb píše proslulá jungiánská astroložka Liz Greeneová následující slova v knize "Duše a vesmír" (nak. Sagittarius):
"V rámci každého astrologického věku docházelo také ke změnám v pojetí světa, ty však neměly tak převratný význam. Příkladem takových dílčích změn během posledního věku Ryb jsou renesance hermetismu koncem 15. a počátkem 16. století, rosenkruciánské osvícenství na počátku 17. století a "romantismus", jehož tvůrčími génii byl Blake, Goethe, Swedenborg a Novalis. Přestože jdeo vvýznamné kulturní mezníky, zapadají nicméně do  rámce základního tématu mocných archetypových energií, určujících ráz celého dvoutiisíciletého cyklu."

Pokud Věk Ryb začal podle mne už 6 až 4 století př. n. l. (buddhismus, pak křesťanství...), pak jeho "konec" je podle mne také dříve.  Zhruba v 16. až 18. století.
A pak to dává podle mne mnohem větší smysl.
A také to posouvá celkový časový rámec i pro Věk Vodnáře.
Pokud Věk Ryb má už své ohnisko v 6. až 4. století př. n. l., , pak jeho hranice se posouvají více do minulosti.

Do doby romantismu  podle mne již prolíná Věk Vodnáře.

prolínání věků

Jednotlivé věky jsou komplexní a široce rozprostřené. Mají svá ohniska a postupné proměny. Věky do sebe interferují.  Pozdní vlny eónu se již prolínají s vlnami přicházejícího eónu.
Ostatně Liz Greeneová píše: Astrologický věk nezačíná ani nekončí náhle. Zánik jednoho poskytuje živnou látku pro vznik dalšího." ( "Duše a vesmír")

DUCH DOBY VĚKU VODNÁŘE  se rodí takříkajíc již v lůně Věku Ryb  Jaké jsou důležité a výrazné indície? Je to již
evropský protestanství od 16. století? Náboženská tématika se prolíná s "revolucí".  Posiluje národní a individuálně lidský přístup. Spojení víry a rozumu.
Je možné to ještě chápat jako jako kompenzaci "slepé víry" panenskou kritičností a racionalitou.
V každém eónu se objeví dříve či později témata protikladného (osového) znamení.  Protilehlé znamení tvoří vůči hlavnímu obsahu příslušného Věku přirozenou protiváhu.
Znamení Panny, protilehlé Rybám, přineslo např. "pravidla hospodaření". Ve středověku (od 13. st.) vznikl hospodárnější a rozumnější "trojpolní systém" zemědělství.  Ve 14. století vzniklo v Itálii (nejprve vJanově)  podvojné účetnictví.

Ale kritičnost, pracovitost a zemitost Panny se však pod tlakem Věku Ryb měnily v potlačení ženského principu. Liz Greeneová píše:  "... znevážení hmoty, těla, insinktu a každodennosti, bylo ve skutečnosti na újmu naší schopnosti navazovat vztahy k ostatním lidem." (Duše a vesmír).

Domnívám se, že to však bylo dáno také tím, že do Věku Ryb již vanul duch Věku Vodnáře. Jeho nadvláda rozumu.
Protestantismus od 16. stol. už může být  spojen nejen s kritickou Pannou, ale také s vodnářskou revoltou.
I kdyby to bylo jen hřmění před bouří - ohlašuje se Věk Vodnáře a jeho duch sílí.

proč je lidstvo vodnářské  ČÍM DÁL VÍCE

V jednom předchozím článku jsem to již napsala. Dovolím si ocitovat sebe sama:

❗️ Západní kultura v novověku posiluje vodnářské tendence. Spěla rychle k revolucím (skokové změny Vodnář miluje!), změně sociálních poměrů, všeobecnému vzdělání, věku rozumu, vědecko-průmyslové revoluci, informačním technologiím, mimořádným objevům.

❗️ Se sociálními tématy napředovala nejprve vodnářská Francie. Od VFBR. Hesla rovnost, volnost, bratrství. Představa svobody (později socha svobody darovaná Spojeným státům). „Lidé se rodí svobodní a ve svých právech rovni..." Filosofie racionalismu. Marx zde napsal manifest komunistické revoluce. (Ostatně měl AC ve Vodnáři, disertaci napsal o Prométheovi.) Z Francie pochází Jules Verne. Atd. Lidstvo začalo být celkově provázané - jak naznačily světové války.

❗️Nu a po nich už rozrážela vrata moderní doba vodnářská. Ve sportu vliv technologií (oblečení, nářadí aj.). Virtuální zábava. V kultuře se na první místo dostalo spíše excentricky šokovat, než procítit. Objevuje se jistá forma necitelnosti a nadřazenosti "vědění" (proč mne napadá připomenout tu činskou výstavu anatomických objektů?). Postmodernismus. Kombinace žánrů. Nové druhy umění. Vodnářská poetika (má saozřejmě také své trvalé hodnoty!). Smysl pro absurdno, nevážnost. Ale také všelidský humanismus a antropocentrismus. Atd. Technologický vývoj se začal od 20. století úžasně zrychlovat. Rychleji než vývoj lidských mravů. To je ovšem problém.

další symptomy Vodnáře

Neznevažovala bych tolik tu stísněnou materialistickou Pannu minulého Věku Ryb, jak to dnes mnozí dělají při pohledu na minulý eón. Znamení Panny symbolizuje obrovskou schopnost být něčemu vnitřně stálá, věrná. V ní samotné je jakýsi princip "redukcionismu". Jako by se tím měla udržovat jistá  "neporušenost", čistota. Nebýt průchodná kdesčemu. Je jak jadérko jablka.  Možná jen jednuduše padá k zemi.

Vodnáře by spíše mohlo charakterizovat  chmýří pampelišky ve větru. Ostatně je to vzdušný živel. Spousta nápadů. Letět dál a dál.  Být věčně mladý. Šťastný.

Má v sobě zabudovanou prométheovskou představu:
-  že budoucnost je více než minulost,
-  že pokrok se děje rozšiřováním vědění a vzdělání,
-  že je možné vybudovat ráj na zemi. Pokrok, spravedlnost a dostatek pro všechny.
-   sociální inženýrství. Sociální humanismus.

Bývá spojován s vědou. Ale není to věda až dvacátého století, jak se domnívá Liz Greeneová v knize "Duše a vesmír".  Jistěže existovala "tvrdší", dogmatičtější věda minulé epochy, ale i tak byla její role revoluční. Zejména novodobým spojením vědy a techniky. Už průmyslová revoluce propojila svět.  Už dříve, rozhodně pak od 19. stol. budil věddecký pokrok úzkost (Mary Shelyová a "Frankenstein").
A také obrovské naděje, jak ukazuje v 19. stol. úspěch vědecké fantastiky spolu se sociálním humanismem Julese Vernea. Vládce jeho horoskopu blíženecký Merkur a Slunce jsou u něj ve Vodnáři. A při jeho narození 1828 je Uran na poslední půminutě Kozoroha a chystá se vstoupit do svého znamení Vodnáře.
Když bude Uran znovu na začátku Vodnáře za 84 let (cyklus Urana), což bude roku 1912, je uveden do provozu první dálkový kabel s elektronkovými zesilovači. A 1912 se také potopí  Titanic. Jak výmluvné!
Není snad lepší označení pro Prométhea a Epiméthea než Titanic!

 proč Prométheus a Epimétheus  patří k Vodnáři?

V jungovské astropsychologii je chápeme jako "znovuvtělení" (epifanii) vodnářského Uran a přiřazujeme ke znamení Vodnáře.. K tomu napsal knížku Richard Tarnas "Uran zvaný Prométheus" (nakl. Sagittarius).

Není tomu ve všech přístupech. Např. proslulý Rudhyar a jeho stoupenci přiřazují Prométhea s Epimétheem ke znamení Blíženců. To mne už dlouho udivuje. Považuji to za zmatení. Uvedu v bodech, proč ke znamení Blíženců patří bratři Dioskúrové, a proč ke znamení Vodnáře patří Titáni Prométheus a Epimétheus.

a) Souhvězdí Blíženců.
Bratři Diskúrové jsou Castor a Pollux. Jsou nazývání Gemini (Blíženci) a jako hvězdy jsou umístěni do souhvězdí Blíženců. Jejich střídání se v podsvětí a na Olympu dobře charakterizuje i odpovídající atribut planetárního symbolu Blíženců Merkura: sídlí na Olympu, může však vstupovat do podsvětí. Merkur (řecký Hermés) je průvodcem duší zemřelých. Více o Dioskúrech na wiki.

b) Zeus (Jupiter) jako otec
Dioskúra či DIoskúrů.  Řecké označení Dios kúroi znamená synové Diovi.  Také Merkur (řecký název Hermes) byl synem Diovým.
Prométheus ani Epimétheus nejsou Diovými syny (a není jím ani vodnářský Uran, jehož Prométheus a Epimétheus představují).

c) Motiv KRÁDEŽE
je jiný u Dioskúrů a jiný u Prométhea.
Merkur - jehož lze spojit s příběhem Dioskúrů - krade ze "sobeckých"  důvodů. Z krádeže má prospěch nebo zábavu. Viz Apollónovo stádo krav. Také Dioskúrové kradou podobně - ukradli stádo býků a bratrancům nevěsty.
Zatímco Prométheus - krade, osvojuje si - pro druhé lidi, ve prospěch lidstva.  Z důvodu pokroku, humanismu.

d) Povaha sourozenectví
Blíženečtí Castor a Pollux jsou si rovnocenní. Je jeden za 18, druhý za dvacet bez dvou. Velmi charakteristické pro znamení BLíženců. (Jánabráchysmus.)
Prométheus a Epimétheus jsou ve zcela jiném vztahu. Jsou si rovni, ale jeden z nich je "rovnější". Nepřipomíná vám to něco? Více v další kapitolce.

Prométheus a jeho " tým"

Prométheus patří do skupiny ČTYŘ sourozenců  (není dvojčenský). Patří tedy do SKUPINY.    Jeho bratry jsou Átlas a Meniontos. A zejména pak Epimétheus.
Je to zvláštní partička.
Jak vyplývá z jejich jmen a určení:

Prométheus je chytrý a lstivý.
Ménoitos je velezpupný.
Átlas je odvážný a trpící.
Epimétheus je zpozdilý.

Domnívám se, že je to vlastně takový tým "vodnářských dispozic".  Soubor souvisejících dispozic - postav.
Chytrost a vynalézavost (lstivost), zpupnost, odvaha, utrpení, zpozdilost.

Asi nejznámější je dvojice Prométheus a Epimétheus. Prométheus je podle jména "napředující mysl", zatímco Epimétheus je "zpozdilá mysl".
Čím více ve Věku Vodnáře napředujeme, tím spíše nás dostihne nedomyšlenost (zpozdilost). A jsme zpupní, o to více může přijít utrpení.  A ta tendence k napředování a zpupnosti je nedílnou součástí "vodnářství". Patří to k základům tohoto archetypu, stejně jako nápaditost a inteligence (nejvyšší oktáva živlu vzduchu). A stejně tak k těm základům patří "katastrofický scénář" - nedomyšlenosti a s nimi související utrpení.
A protože jsou to GIGANTI - nápady mohou být megalomanské. A škody nedozírné.
Jistě vzpomenete na nějaký aktuální příklad

Snad ještě připomenu jedno. Že Prométheus, ač Titán, bojuje s Titány na straně Olympanů, když hrozí rozvrat světa... Jistá naděje v tom je.

co lze očekávat ?

"všelidství" a multikulturalismus
Člověčenství je nade vše.
Znamná více než pohlavnost.  Sílí snaha o to, nepatřit k žádnému pohlaví. Snaha o "třetí pohlaví" nebo nezaznamenávat do dokumentů žádné pohlaví. Zvýšená tendence svobodné volby či změny pohlaví, či si ho neurčovat.

provázanost člověka, vědy, techniky
čipování, sledování, náhrada orgánů, kyberčlověk ....
Snaha části psychologie či alternativních směrů (homeopatie, astrologie) přejít na "kvantování", "měření"...

virtuální realita
vzdělání, práce, politika, volný čas, sport, zábava .....  Covid-krize to činí skutečnou realitou.

nová podoba duchovna, spirituality
Víra v mimozemské civilizace. Úzkost z nich či naděje v ně. Víra v kosmický rozum. Víra ve vesmírný život a jeho moudrost (moc pěkně zobrazuje film "Kontakt" s Jodie Forsterovou). Přesvědčení o Bohu  v každém člověku. . Nebo naopak zpupná racionalita. "Nevíra" v každý druh "víry". Tzv. ateismus. Víra v rozum. Či ve vědu. Duchovní velikášství.  Atd.

všichni jsou si rovni - a někteří rovnější
Ti "napředující". Vláda "odborníků".  "Vědecké" řízení.
Zdaleka není mrtev komunismus a jiné spasitelsko-technologické projekty. Mimochodem - Marx má ascendent svého horoskopu ve Vodnáři.

Další napínavé a zajímavé protiklady přináší - už dnes - také protiklad znamení Lva vůči znamení Vodnáře. O tom si můžete počíst v eseji Rudolfa Starého "Kontrapunkt protilehlých znamení ". Ke čtení  zde na webu.

Je až s podivem, že se od Věku Vodnáře očekává, že je schopen vyřešit problémy předchozího Věku. Dokonce vyřešit problémy lidstva.  Této iluzi podléhá dokonce i Liz Greeneová v knize "Duše a vesmír":
"Z psychologického hlediska jsme přestali být dětmi.... Dnes před námi stojí dospělý člověk, který začíná konečně používat své intelektuální schopnosti."

Kdepak. Prometheus nestárne. Je to Puer aeternas - Věčný mladík. Neustále se v nás lidech vypíná, řeší úžasné futurologické úkoly, nahlíží do nejhlbuších tajemství "bohů" - přírody. Znovu a znovu je "krade" pro lidi. Abychom byli nezávislí na "bozích", na přírodě.
A znovu a znovu se tento Puer aeternas dostává do potíží své archetypové infantilnosti a zpozdilosti.
Archetyp je stále svůj a "věčný" (nadlidský). Přináší svá témata, sklony, protiklady, světlo a stín. Drama zůstává v zásadě stejné - mění se však kulisy, choreografie, Roviny (levely) zkušeností.

Nedělejme si iluze, že se lidstvo bude jednoduše "transformovat". Můžeme však mít krásné vzdušné iluze. Ve skutečnosti to  bude dlouhý a dost bolestný proces, ten Věk Vodnáře. Bude nadále pln protikladů.  Aby přišel další Věk a pokusil se jej "zraleji" překonat?

O tom, jak je to s tou základní lidskou mentalitou, jež je vodnářská, jsem četla úžasný román. Prozradím vám ho opravdu brzy....

předchozí článek  transformace 1. - zde

---